Záznam procesu s Horákovou možná bude národní památkou

Žádný filmový dokument zatím statut národní kulturní památky nemá. Podle ministerstva kultury, kam Vadas návrh zaslal, se na filmy nevztahuje památkový zákon. V daném
případě se navíc jedná o archiválii, a tak bude film posuzovat ministerstvo vnitra. „Při schvalování záměru se bude postupovat standardním způsobem. Žádný film sice ještě kulturní památkou prohlášen není, ale teoreticky tomu nic nebrání,“ řekl MfD Michal Wanner z archivní správy ministerstva vnitra.

Prohlášení filmu za národní památku by mohlo pomoci sehnat prostředky na rekonstrukci záznamu. „Kdyby to bylo prohlášeno za památku, byly by větší šance získat na to například grant. Na současném záznamu jsou úseky, kdy běží obraz a není zvuk. Takže bychom chtěli například najít někoho, kdo umí odečítat z úst, a tyto části doplnit,“ uvedla historička Soňa Dvořáková.

Horáková byla poslankyní za národní socialisty. Po komunistickém puči v únoru 1948 se na protest vzdala mandátu. Posléze neúspěšně iniciovala společný postup nekomunistických stran. Ve vykonstruovaném procesu byli spolu s ní k smrti odsouzeni také Jan Buchal, Oldřich Pecl a Záviš Kalandra.

Autor: ČTK

PŮVODNÍ ČLÁNEK MfDnes

03.03.2006 — LUDĚK NAVARA — str. 04

Bude film o Miladě Horákové národní památkou?

Několikahodinový záznam procesu, v němž byla odvážná politička odsouzena komunisty k smrti, by byl první filmovou památkou v Česku

Brno — Je to jen obyčejný filmový pás a přitom by jednou mohl být na stejném seznamu nejvýznamnějších českých pamětihodností, na nichž je například Karlštejn či Pražský hrad.

Jde o několikahodinový záznam z politického procesu s Miladou Horákovou, v němž byla tato odvážná politička odsouzena k trestu smrti a v době komunistického teroru v roce 1950 popravena.

Unikátní více než pětihodinový film, který komunisté při procesu natočili a později utajili, měl vloni svou premiéru. A vzbudil velký zájem. „Navrhl jsem, aby film byl prohlášen za národní kulturní památku,“ říká dokumentarista Martin Vadas, který film v archivu objevil a dopis s tímto návrhem už odeslal českým úřadům. A nejde jen o jeho soukromou akci. Za návrhem stojí historikové, odborníci i pamětníci.

„Přikláníme se, aby to bylo prohlášeno za národní kulturní památku,“ řekl Mirko Šťastný, první místopředseda Konfederace politických vězňů. Stejný názor má i historik Petr Blažek z Ústavu pro soudobé dějiny.

„Jedná se o naprosto unikátní záznam, jiný podobný záznam z padesátých let neznám, mluvil jsem s kolegy z Polska a Německa a něco podobného tam neexistuje,“ řekl Blažek. „Záměr podporujeme, chceme v tomto být i nápomocni,“ říká spisovatelka a historička Soňa Dvořáková z Klubu Milady Horákové. Klub má asi šest až sedm set členů, často pamětníků a politických vězňů. Klub vydává vlastní časopis a v nejnovějším čísle bude právě tento záměr zveřejněn. Záměr všech je jasný: zajistit filmu větší pozornost veřejnosti a také lepší péči.

Vnitro, nebo kultura?

Jenže problém je, že zatím není úplně jasné, který úřad by takové vyhlášení měl „v kompetenci“, neboť žádný filmový dokument zatím statut národní kulturní památky nemá.

Vadas sice poslal návrh na ministerstvo kultury, jenže to upozorňuje, že na filmy se nevztahuje památkový zákon.

„V případě zmíněného filmového záznamu procesu s Miladou Horákovou se jednoznačně jedná o archiválii. Archiválie prohlašuje za národní kulturní památku ministerstvo vnitra,“ uvádí mluvčí ministerstva kultury Ludmila Kadrnková.

„Při schvalování záměru se bude postupovat standardním způsobem, je to zaběhaná procedura. Žádný film sice ještě kulturní památkou prohlášen není, ale teoreticky tomu nic nebrání,“ řekl Michal Wanner z archivní správy ministerstva vnitra.
„Budu o to usilovat, ať už návrh bude posuzovat jakákoli instituce, je potřeba jednat,“ řekl Vadas.

Film projde rekonstrukcí

Film je totiž potřeba odborně zpracovat, doplnit, rekonstruovat některé části a přetočit na DVD, aby byl použitelný například při promítání ve školách.

„Kdyby to bylo prohlášeno za památku, byly by větší šance získat na to například grant. Na současném záznamu jsou úseky, kdy běží obraz a není zvuk. Takže bychom chtěli například najít někoho, kdo umí odečítat z úst, a tyto části doplnit,“ vysvětluje Dvořáková.

Spolu s Horákovou byli po zinscenovaném soudním procesu popraveni ještě další tři lidé.
Celý případ byl včetně pětatřiceti navazujících procesů největší v zemi.
Souzeno bylo nakonec 639 lidí, deset jich bylo popraveno a všichni ostatní dohromady dostali 7850 let vězení.

Celý dochovaný filmový záznam procesu s Miladou Horákovou a dalšími byl veřejnosti poprvé předveden na Letní filmové škole v Uherském Hradišti vloni v červenci.

Foto popis| Milada Horáková vypovídá při zinscenovaném procesu