Buď připraven na bouři, hromy, blesky,
na noci tmu a příliš parný den,
na obtíže a neschůdnost své stezky,
buď připraven!
Bud připraven! To minulost Ti poví.
Připraven nebýt nevinných je hřích.
Po světě širém roztroušeny rovy
nepřipravených.
Buď připraven na úkoly a službu,
jenž zoceluje a jež vychová.
A nos v srdci jednu krásnou tužbu:
Ctí býti domova!
Karel Plocek byl skutečně ctí domova. Naučil se překonávat každodenní obtíže
s úsměvem. Netopil se jen ve svých vlastních problémech, byť mnohých velice
vážných, ale nalezl si vyšší smysl existence, bavilo ho spojení se světem, neumíral již
od svých čtyřiceti let na stálé stresy a blbé nálady, jako mnozí
z nás, ale ještě téměř v osmdesáti letech žil naplno a šťastně,
a to i po složitých operacích a po opravdu velmi těžkém životě díky
komunistickému pronásledování. Jít v jedenadvaceti letech na dlouhá léta
do komunistického kriminálu, navíc s podlomeným zdravím, není rozhodně vidina
dvakrát příjemná. Přesto i tyto nejhorší okamžiky dokázal překonávat
s vírou, že po nich nastane něco lepšího. Prakticky celý svůj život bojoval za naši
lepší budoucnost a dokázal se radovat z maličkostí, které život přináší.
Poslední rozloučení s bratrem Karlem Plockem bude 22. ledna 2009, ve 12.00 hodin
v obřadní síni Strašnického krematoria.
Zdroj: Ivana Haslingerová — Fragmenty — Zd. K.
Foto+graf. úprava „Karel Plocek se ženou Marií — Jáchymov 2006“: Michal Kuchta
a Veronika Benešová