Celkem 15 hlavních tras letos měří 2 389 km a kurýři poběží a pojedou
i po 85 župních přípojkách v délce 1 713 km. Celá štafeta tedy
měří 4 102 km. Účastnit se budou i sokolské jednoty ze zahraničí — Slovenska
(2), Německa, Švýcarska, američtí sokolové symbolicky pošlou sletové poselství. (V r.
2005 měřila trasa 3 380 km a dala do pohybu téměř 4 000 lidí).

Česká obec sokolská štafetu po vzoru svých předků v novodobé historii uspořádala už
v roce 2005, tehdy byl model opačný — sletová poselství putovala z Prahy do sídel žup
(poprvé se tzv. „rozestavný běh“ pořádal v roce 1919 a do roku
1947 se konal čtyřikrát; v roce 1937 se do něj zapojilo rekordních 120 000 osob,
které proběhly trasu v délce 16 000 km).

Z některých žup vyběhnou kurýři se sletovým poselstvím už v pátek
23. září, nejdelší úseky čekají sportovce v sobotu a v neděli. Všechny
štafetové kolíky mají dorazit na nádvoří Tyršova domu v Praze téměř najednou
— v neděli 25. září krátce před 18. hodinou.

Tady bude připraveno i slavnostní přivítání kurýrů a zakončení celé akce.
Do Tyršova domu dorazí jedna skupina historickou tramvají z Hostivaře, další dvě skupiny
připlují po Vltavě na lodích a poslední houf přijde od Hradčanské přes Klárov
a Kampu. Donesená poselství pak symbolicky převezme vzducholoď, která vzápětí
vzlétne od Tyršova domu.

Zajímavé momenty štafety ale bude možné zaznamenat i na trasách — například
v Kuksu u Dvora Králové projede jeden z úseků štafety nevidomý člen Sokola Žireč
na dvojkole, v Josefově a v Chlumu u Hradce Králové povezou kurýři štafetu na koni,
z Předměřic do Hradce Králové převeze štafetu parníček, v Hradci Králové přeplave
84letý Jiří Soukup se štafetou řeku Labe.

Uspořádat akci tohoto rozsahu v době, kdy se Sokol stejně jako ostatní sportovní organizace
potýká s velkými finančními problémy, nebylo jednoduché. Štafeta se rozběhne
díky obrovskému nadšení a nasazení dobrovolníků a symbolicky odstartuje oslavy
150. výročí vzniku organizované tělesné výchovy.

Česká obec sokolská v současné době sdružuje cca 180 000 členů
v 1 145 jednotách v celé České republice. Sokol jako nejstarší česká
sportovní a tělovýchovná organizace oslaví v roce 2012 již 150 let své existence.
Vyvrcholením oslav bude XV. všesokolský slet v Praze od 1. do 7. července
2012. Cvičitelé i cvičenci během nadcházejícího roku secvičí 12 hromadných
skladeb. V Praze se počítá s minimálně 15 000 cvičenci.

            
                       
                       
                       
                       
         Helena Rezková

Informace o štafetě také na: www.stafeta.sokol.cz

Kontakt pro tisk:

Helena Rezková       
           

členka Předsednictva ČOS   

tel. 725 005 606 
                  

e-mail: hrezkova@sokol.eu   

Zdeněk Lauschmann

hlavní organizátor štafety

tel. 776 153 793

e-mail: 211.cz@centrum.cz

Atmosféra byla velice bouřlivá. Nejprve se pokoušeli komunisté oddálit
projednávání zákona tak, aby vůbec na této schůzi nepřišel na program
žádostí o jednání o situaci ve zdravotnictví. To koalice odmítla.

Nejostřejší reakci vyvolala svým vystoupením Marta Semelová. Při jejím projevu koaliční
poslanci projevili několikrát bouřlivý nesouhlas. Dokonce přerušili její slova nesouhlasným bušením
do lavic. Semelová hovořila o tom, že zákonem má být oceňováno násilí
a vyzdvihovala činnost pohraničníků proti narušitelům hranic.

Co také řekla poslankyně Semelová

(…) byli to právě pohraničníci, kteří měli zásluhu na tom, že některé provokace na  státních hranicích nepřerostly v konfrontaci širokého rozsahu a narušení míru. Byli to  příslušníci pohraniční stráže, kdo zabezpečovali klid pro pokojný život a práci lidí nejen v pohraničí. A že neměli jednoduchou službu, o tom svědčí i historické prameny z 50.  let, kdy u narušitelů státní hranice byly nalezeny zbraně, samopaly, ruční granáty a tak dále…(…)  — na tomto místě byl její projev přerušen bušením do lavic.

 „Dlouho jsem váhal, zda zákon podpořím, po tomto vystoupení pro něj ruku zvednu,“
prohlásil soc. dem. Vítězslav Jandák na adresu Semelové a sklidil za to silný
potlesk poslanců vládních stran.

Grebeníček mluvil o adoraci terorismu

Při úvodním projevu bývalého předsedy KSČM Miroslava Grebeníčka většina koaličních
poslanců na protest opustila sál. Následovala ostrá výměna faktických připomínek,
ve kterých Zbyněk Stanjura (ODS) vyzval komunistické poslance, aby při projednávání tohoto
zákona raději nevystupovali: Mlčte a styďte se,“ prohlásil.

Na to reagoval šéf klubu KSČM Pavel Kováčik připomínkou toho, že před listopadem lidem
nejvíce vadilo, že měli mlčet a proto by dnešní politici neměli „být jako oni“, tedy ti,
kdo si mlčení přáli v minulosti. Stanjura na to prohlásil že je tu rozdíl —
zatímco komunisté dnes sedí v parlamentu, lidé v minulosti seděli ve vězení.

Na projednání budou mít výbory 90 dní

Své výhrady k zákonu mají i poslanci ČSSD, někteří jej považují za špatně
připravený. Vládní většina proto při schvalování kývla na návrh soc. dem.
Františka Bublana, aby se výbory zabývaly citlivou novelou v prodlouženém režimu 90 dní.

Zdroj — Novinky — únor 2011 — Zd. K.

O vypsání konkurzu rada rozhodla v lednu. Zdůraznila tehdy, že rozhodnutí není
vyjádřením nespokojenosti s Žáčkovou prací, ale pouze důsledkem toho, že ředitel podobné
instituce má vzejít z výběrového řízení. Žáček se do čela ústavu
dostal bez konkurzu, instituci vede od jejího vzniku v roce 2008.

Rada obdržela přihlášek celkem sedm, dva zájemce ale nepustila do druhého kola výběrového
řízení. Kromě Pernese a Žáčka se o místo ucházeli ještě Vladimír
Čermák, Antonín Kostlán a Adam Kretschmer.

Jiří Pernes

Odborník na československé poválečné dějiny.

Vystudoval v letech 1966 až 1972 český jazyk a dějepis na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně
v Brně a v letech 1978 až 1980 na téže škole postgraduální studium muzeologie.
Nejvyššího vzdělání dosáhl v r. 2008, kdy se habilitoval jako docent.

V roce 1968 vstoupil do Československé strany socialistické a stal  se předsedou Klubu
mladých socialistů v Brně, který pomáhal zakládat. Z ČSS byl vyloučen v roce 1970 pro
antisocialistické a antisovětské názory.

Zaměstnán byl v letech 1977—1982 v Moravském muzeu v Brně, 1982—1984
v Zemědělském muzeu v Praze, 1984—1990 v Historickém muzeu ve Slavkově u Brna,
1990—1992 v Moravském zemském muzeu v Brně.

Od r. 1994 pracuje v Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR v Praze. Po roce 1998 vyučoval
na Masarykově univerzitě v Brně a Karlově Univerzitě v Praze. Specializuje se na  Dějiny
českých zemí na přelomu 19. a 20. století a Československé dějiny po roce
1945. Je autorem mnoha  historických knih  a pravidelně přispívá do českých
i zahraničních odborných časopisů a denního tisku.

Přednáší na vysokých školách, v červenci 2008 byl jmenován členem vědecké
rady Ústavu pro studium totalitních režimů, od září 2008 je jejím
předsedouPolitické aktivity: v roce 1996 neúspěšně kandidoval za ODA do Senátu
ve volebním obvodu Brno-město; v současnosti je členem politické strany Moravané, v krajských
volbách v roce 2008 byl například jejím lídrem v Jihomoravském kraji.

Ostatní:

• Specializuje se na dějiny českých zemí na přelomu 19. a 20. století
  a československé dějiny po roce 1945.
• Je autorem řady historických knih a pravidelně přispívá do českých i zahraničních
  odborných časopisů a denního tisku, spolupracuje také s Českou televizí.

Zdroj a foto:

• Žáček
  končí, v čele Ústavu pro studium totalitních režimů ho nahradí Pernes

   

Duka se funkce ujme nejpozději do dvou měsíců, a to při bohoslužbě v katedrále svatého Víta. Datum
bohoslužby zatím nebylo stanoveno, podle mluvčího arcibiskupství Aleše Pištory ale bude oznámeno
„v nejbližší době“.

Arcibiskup MONs. Dominik Duka je bývalý politický vězeň komunistického režimu a členem Konfederace
politických vězňů — pobočky Hradec Králové.

K jeho jmenování mu srdečně blahopřejeme a přejeme mu pevné zdraví a mnoho úspěchů a zdaru
v jeho nové a velice odpovědné práci. 

Autor: ČTK — Zd. K.

Komunisté jsou dnes prý už jiní, je třeba rozlišovat dobu. Jistě. Zatímco v 50. letech nechali
své názorové odpůrce v lágrech kutat uran, v 80. už je jen zavírali a ničili jim
kariéru. Dnes mají plná ústa demokracie -jako vždy, než se dostanou k moci.

V zemi, kde bylo v roce 1989 přes milion členů KSČ, asi nelze čekat, že se slovo komunista stane nadávkou.
Laciný antikomunismus ovšem také není na místě. Říká se, že něco jako bývalý
komunista neexistuje. Je to nebezpečná hloupost. Mezi bývalými komunisty je řada osobností a slušných
lidí, namátkou Jaromír Štětina, Zdeněk Dienstbier. Zkuste se jich zeptat, jestli by komunisty volili dnes.
Komunistická ideologie našla právem své místo na smetišti dějin, přesto si ultralevicoví
populisté stále najdou dost zklamaných lidí, kteří jim jejich modré z nebe uvěří.
Že je vede člověk, který za peníze udával státní bezpečnosti, jim nevadí. Je to do
značné míry i chybou ostatních stran. Protože ti, kdo si přejí sociálně spravedlivou a demokratickou společnost, dnes mají možnost vybrat si z lepších — nikoli ideálních
nabídek.

Už z úcty k obětem totalitního režimu by ale mělo platit: slušní lidé komunisty nevolí.

Zdroj: Mladá fronta DNES — karlovarský kraj, Josef Šorfa

Pezident zákon podepsal v den, kdy celé si Polsko připomíná události z roku 1989, kdy
komunisté začali oficiálně jednat s opozicí.

Zdroj: ČTK, únor 2009 — Zd. K.

Poznámka redakce: Kdy u nás dojde k podobnému zákonu? Proč jsou
Poláci v mnohém o krok před námi. Měl by to být pokyn také našim politikům
k razantnějšímu vyrovnání se s minulostí. Stávající KSČM a spřízněná levice se tvrdě brání, aby minulost byla poznána, pojmenována a odsouzena. Pro
postkomunistickou demokracii je dvacet let dostatečná doba pro skončení lží a mystifikací, že komunismus
byl a je jediná „spása“ pro společnost. Už zapomínáme!!! Zd. K.

„Rozhodl jsem tak, že se nepovoluje žádost o odklad výkonu trestu, a už jsem na to telefonicky připravil
také pana obhájce. V úterý tomu dám formální ráz v podobě usnesení a to poté rozešleme paní Polednové, jejímu obhájci a státnímu zastupitelství,“
řekl Právu Braun.

Podle něj by Ludmila Brožová-Polednová nastoupila do vězení a lékaři by při vstupní
prohlídce posoudili, zda její zdravotní stav umožňuje pobyt ve věznici.

Obhájce bývalé prokurátorky v procesu s Miladou Horákovou Vladimír Kovář byl
v hodnocení zdrženlivý. „S panem soudcem jsme opravdu mluvili a on mi řekl, co se chystá udělat.
Dokud ale nebudu mít v ruce rozhodnutí a konkrétní důvody, tak nemůžu reagovat,“ řekl iDNES.cz
Vladimír Kovář.

Připustil ale, že zřejmě proti rozhodnutí Městského soudu v Praze podá stížnost. Tou by se zabýval Vrchní soud v Praze, a dokud by o ní nerozhodl, nebyl by nástup bývalé
prokurátorky za mříže možný.

Pražský vrchní soud potrestal Brožovou-Polednovou loni v září. Opřel se přitom o zákon
ještě z dob rakouské monarchie, který stále platil v době procesu s Miladou Horákovou.
Líčení se výjimečně konalo v Plzni, aby se ho tehdy 86letá žena mohla osobně zúčastnit
— čtěte
Prokurátorka procesu s Horákovou dostala 6 let podle práva z roku 1852

I když je verdikt pravomocný, bývalá prokurátorka zatím stále do vězení
nenastoupila. Odvolává se na své zdravotní obtíže, zejména na to, že téměř
nevidí. Znalci ale tvrdí, že v Česku je věznice, která by její nástup umožnila.
- čtěte
Zdravotní stav umožňuje uvěznit Brožovou-Polednovou, napsal znalec

Zdroj: idnes.cz

PETICE:- 1

dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu
petičním

 

NA KOMUNISTY SI ZVYKAT NECHCEME!

V listopadu 2008 uplynulo devatenáct let od pádu komunistického režimu v tehdejším
Československu. Tento listopad se však do dějin zapíše spíše jako měsíc, kdy se komunistům
povedl návrat k aktivní účasti na vládě v našich krajích, a to za veřejného souhlasu demokratů. Je hříčkou historie, že se tak děje šedesát let po té,
kdy takzvaný „Vítězný únor“ zahalil naši zemi do temného pláště
komunistického bezpráví.  Představitel jedné z hlavních demokratických stran
nám vzkázal, že si na účast komunistů na reálné politické moci zvykneme. My,
níže podepsaní občané, však nahlas a veřejně prohlašujeme: „Na komunisty si zvykat
nechceme!“

Nástup obou totalitních režimů — nacistického a komunistického — k moci
se udál nenápadně na základě demokratických voleb. Stejně nenápadně se nám
jeví i postupná legitimizace vládnutí komunistů nejprve na krajské úrovni, aby byl
posléze umožněn jejich nástup i k převzetí moci celostátní.

Je pro nás nepochopitelné že, ačkoliv byl komunistický režim prohlášen
za nezákonný, je držitelce těchto idejí — komunistické straně — stále umožněno
ovlivňovat vývoj demokratické společnosti. Program, ideové materiály a prohlášení
politických představitelů KSČM svědčí o tom, že se současní komunisté mnoho neliší
od těch předlistopadových.  Nejnovějším dokladem tohoto faktu je i personální
obsazení krajských rad bývalými funkcionáři komunistického establishmentu.

My, níže podepsaní občané, proto vyzýváme vládu České republiky,
zákonodárce a další státní orgány a představitele demokratické společnosti,
aby:

a)      se veřejně postavili proti návratu komunistů
k reálné politické moci a veřejně se distancovali od takového
počínání;

b)     důsledně postihovali veřejnou propagaci komunismu a ostatních
hnutí směřujících k potlačení práv a svobod jedince nebo skupiny obyvatel,
především rozpuštěním všech stran, spolků a hnutí, které se k této propagaci
hlásí;

c)      vyslyšeli výzvu Senátu PČR k iniciování
soudního zákazu KSČM;

d)     zavedli povinnou výuku novodobých českých dějin
do školních osnov tak, aby tato výuka nekončila rokem 1945, jak je tomu dnes ve většině případů
zvykem;

e)      aktivně podporovali všechny vzdělávací, kulturní
a společenské projekty, které ukazují společnosti zločinnost všech totalitních režimů;

f)       završili proces nápravy zločinů komunistického
režimu.

V Praze 17. listopadu 2008

Petiční výbor:

Jan Cieslar, Široká 6, Praha 1

Jan Jakob, Masarykova 883, Roztoky u Prahy

Viktor Meca, Pod Nouzovem 970/7, Praha 9

Jan Sixta, V Jinchařích 5, Praha 1

 

Zastupovat petiční výbor při jednání se státními orgány je
oprávněn:

 

Jan Cieslar, Široká 6, Praha 1

 

Podpisový arch k petici           
                       
                        
č. …

 

Kompletní text petice je umístěn na první straně této složky, případně v těsné
blízkosti tohoto podpisového archu.

Dle §4 zák. č. 85/1990 Sb., o právu petičním, uvádíme, že podpisový arch
se týká petice

Na komunisty si zvykat nechceme.

Dále uvádíme, že přílohou každé složky jsou citace z petičního
zákona.

Za petiční výbor:

Jan Cieslar, Široká 6, Praha 1

Čitelné jméno a příjmení	Bydliště (ulice a číslo)	Podpis

Příloha — Listina základních práv a svobod

Čl. 18

(1) Petiční právo je zaručeno; ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu
má každý právo sám nebo s jinými se obracet na státní orgány
a orgány územní samosprávy s žádostmi, návrhy a stížnostmi.

Příloha — zákon 85/1990 Sb . ze dne 27. března 1990 o právu petičním

Úvodní ustanovení

§ 1

(1) Každý má právo sám nebo společně s jinými obracet se na státní
orgány se žádostmi, návrhy a stížnostmi ve věcech veřejného nebo jiného
společného zájmu, které patří do působnosti těchto orgánů (dále jen
„petice“). (poznámka: zákon umožňuje podat petici i jedinému člověku)

§ 2

Ve výkonu petičního práva nesmí být nikomu bráněno. Výkon tohoto práva
nesmí být nikomu na újmu.

§ 3

Petiční výbor

(1) K sestavení petice, opatření podpisů občanů pod ni, doručení petice státnímu
orgánu a jednání s ním mohou občané vytvořit petiční výbor.
(poznámka: znamená to, že občané nemusí mít petiční výbor, pokud jej
nepotřebují, například když není nutné další jednání se státním
orgánem)

(3) Členové petičního výboru jsou povinni určit osobu starší 18 let, která je bude zastupovat
ve styku se státními orgány.

§ 4

Shromažďování podpisů pod petici

(1) Občan nebo petiční výbor může každým způsobem, který neodporuje zákonu, vyzývat
občany, aby petici svým podpisem podpořili. K podpisu pod petici občan uvede své jméno,
příjmení a bydliště. Musí být umožněno, aby se s obsahem petice před podpisem
řádně seznámil. K podpisu nesmí být žádným způsobem nucen.

(2) Pokud podpisové archy neobsahují text petice, musí být označeny tak, aby bylo zřejmé,
jaká petice má být podpisy podpořena; dále na nich musí být uvedeno jméno,
příjmení a bydliště toho, kdo petici sestavil, nebo jméno, příjmení a bydliště toho, kdo
je oprávněn členy petičního výboru v této věci zastupovat.

(3) K účelu uvedenému v odstavci 1 mohou být petice a podpisové archy vystaveny též
na místech přístupných veřejnosti. K tomu není třeba povolení
státního orgánu, nesmí však dojít k omezení provozu motorových
a jiných vozidel a k rušení veřejného pořádku.

(4) Shromažďováním podpisů na místě přístupném veřejnosti může být pověřena
osoba, která dosáhla věku 16 let.

§ 5

Podání a vyřízení petice

(1) Petice musí být písemná a musí být pod ní uvedeno
jméno, příjmení a bydliště toho, kdo ji podává; podává-li petici petiční
výbor, uvedou se jména, příjmení a bydliště všech členů výboru a jméno,
příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy výboru v této věci
zastupovat.

(2) Státní orgán, jemuž je petice adresována, je povinen ji přijmout. Nepatří-li věc do jeho
působnosti, petici do 5 dnů postoupí příslušnému státnímu orgánu
a uvědomí o tom toho, kdo petici podal.

(3) Státní orgán, který petici přijal, je povinen její obsah posoudit a do 30 dnů
písemně odpovědět tomu, kdo ji podal anebo tomu, kdo zastupuje členy petičního výboru. V odpovědi uvede
stanovisko k obsahu petice a způsob jejího vyřízení.

Společná ustanovení

§ 9

Ustanovení jiných právních předpisů upravující řízení před
státními orgány a přijímání a vyřizování stížností,
oznámení a podnětů neplatí pro přijímání a vyřizování peticí
podle tohoto zákon

Po letech hádání se daly ve středu státy sedmadvacítky Evropské komisi volnou ruku
k tomu, aby se zbavila jednoho z nejsměšnějších byrokratických nařízení, které
určovalo přesně parametry pro ovoce a zeleninu.Od července 2009 se tak do regálů supermarketů budou moci
vrátit nejen zahnutější okurky, ale i cukety nebo hrbolaté mrkve. Šanci “nerůst podle jedné
šablony” dostane i dalších 23 druhů „legrační zeleniny“ — třeba melouny budou moci
vážit pod 1,5 kilogramu, květák zase bude smět mít průměr menší než 11 centimetru. Dosud
kupříkladu okurky byly přesně podle velikosti a zahnutí rozděleny do čtyř skupin.„Zbavujeme
se symbolu byrokracie. Nemá smysl vyhazovat kvalitní věci jen proto, že nesplnují ideál
krásy,“ prohlásila dánská komisařka Mariann Fischerová Boelová.Zrušit
nařízení, které v roce 1988 nevymysleli bruselští úředníci, ale jednotlivé
členské státy, pomohla i potravinová krize a vysoké ceny jídla. Velkou část
úrody, až celou pětinu celoevropské produkce, zemědělci ničili jenom proto, že neměla první jakost nebo
extra jakost.Křivá nebo nesprávně zakulacená zelenina teď dostane příležitost a navíc podle
odhadu komise může ušetřit zákazník až čtyřicet procent na ceně.„Každý přece ví, jak
vypadá okurka,” posmíval se absurdní, dvacet let staré směrnici Edmund Stoiber, který
se po odchodu z čela bavorské vlády snaží v Bruselu odstraňovat unijní byrokracii. Deset
druhů ovoce a zeleniny, včetně jablek, citrusů, broskví, jahod nebo rajčat, ale musí ale
i po včerejším rozhodnutí zastupců 27 členských zemí nadále splňovat
přísné normy — od barvy až po velikost.Přesto například malá jablka a další
ovoce nebudou muset bezpodmínečně končit jako džus. Pokud u jejich bedny v obchodě bude stát nápis
„pro průmyslové zpracování“, bude je moci obchodník prodávat třeba domácnostem
na vaření.

„Teď bude o všem rozhodovat sám trh, producenti se nebudou řídit podle jedné jasné normy,
ale podle několika různých,“ obává se Johann Greiml z rakouské hospodařské
komory.

Ideály krásy pro ovoce a zeleninu totiž stanovuje i hospodářská komise OSN v Ženevě.

Silné slovo navíc mají obchodní řetězce, které jasná pravidla chtějí, aby mohly
prodávat zboží na kusy a nikoli na váhu.

„Normy také dávají záruku, že se okurky správně zabalí do krabic, že se jich tam vejde stejné množství. Zákazník si může být jistý stejnou kvalitou,“ řekl
deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung Hans-Dieter Stallknecht z německého zemědělského svazu.

Vysvětluje tak, proč se státy jako Španělsko, Itálie nebo Maďarsko, eurokomisařce vzepřely a nadále
chtěly přesná pravidla nejen pro zakroucení okurek a kulatost ovoce.

„Když jsme teď chtěli byrokratickou normu odstranit už letos v červenci, většina členských zemí
se překvapivě vzepřela. Co se prodávat bude a co nikoli, nemá určovat nějaká instituce
v Bruselu, ale trh,“ tvrdí mluvčí komise Michael Mann.

„V zásadě se toho moc nezmění. Většina okurek stejně roste už dávno díky šlechtitelům
rovně. Unie aspoň ukázala, že se byrokracie dokáže zbavit,“ poznamenal list Financial Times Deutschland.

Dosud platilo pro unijní okurky:délka — 25 centimetrů průměr — 5 centimetrů
zakřivení — 1 cm na 10 cm délky okurky ze skleníku mají mít alespoň
250 gramů

Zdroj: T. Procházka, Deník

na web vložil. Zd.K.

„Předložený návrh je obalen značným nánosem ideologického balastu a kriminalizuje
určité myšlenky spojené s komunistickou stranou a naší minulostí, které zásadně
odmítáme,“ prohlásil jménem strany poslanec KSČM StanislavGrospič.

Sám nicméně chtěl ze zákoníku odstranit mimo jiné pasáž, podle níž uplynutím
promlčecí doby nemá zaniknout trestní odpovědnost za závažné zločiny spáchané
v době socialistického Československa, tedy od 25. února 1948 do 29. prosince 1989. Týkat se to má
zločinů, které byly spáchány veřejnými činiteli nebo v souvislosti
s pronásledováním jednotlivce či skupiny osob z důvodů politických, rasových nebo
náboženských.

Parlament byl blízko schválení zákoníku z dílny stejných expertů na trestní
právo již v roce 2006. Návrh ale tehdy ztroskotal na vypuštění paragrafu
o zneužívání informací v obchodním styku, tedy takzvaném tunelování.

Nelibost nad schválením zákoníku neskrýval předseda KSČM Vojtěch Filip. „To je jedno
z nejhorších, co se nám tady stalo. Jestli si myslíte, že jsme pokročili dál, když prizonizujeme děti
od 14 let, nejsme schopni se zamyslet nad tím, co se odehraje, když zrušíme materiální pojetí
trestného činu, něco tak špatného jsme tady ještě nikdy neschválili,“prohlásil.

Proti schválení zákoníku byli jen komunisté spolu s Ludvíkem Hovorkou (za KDU-ČSL) a bývalým sociálním demokratem Evženem Snítilým. Hlasování se zdrželi jen
jednotlivci z řad ČSSD a KDU-ČSL. Ostatních 120 ze 152 poslanců podpořilo normu, na jejímž obsahu se dohodly koaliční strany s opoziční ČSSD.

ČTK, 11.11.2008 

na web vložil: Zd. K.