Archiv pro rubriku: Akce KPV

Pozvání na výstavu III. Odboj v Československu

Autorem výstavy jsou manželé  Kratochvílovi z Brna a samotná výstava měla premiéru
v roce 2006 v prostorách Europarlamentu v Bruselu. Iniciátorem premiéry výstavy
v Bruselu byli europoslanci Ing. Oldřich Vlasák, Petr Duchoň a Nina Škottová. Odtud putovala do USA a Kanady.
Její přesná replika byla zhotovena se souhlasem manželů Kratochvílových pro Konfederaci politických
vězňů ČR a pro prezentaci v naší zemi.  

Výstavní panely — „III. odboj v Československu z pohledu hodnot EPP-ED“ ve zkratce shrnují reprezentanty III. odboje i jednotlivé aspekty odbojové činnosti a jeho
účastníky.

Zdroj: Zd. K.

Želivský klášter si připomínal vězněné duchovní

„Každým rokem v tuto dobu pořádáme tzv. smírnou pouť, což je zároveň mše svatá
za kněze, kteří zde byli internováni,“ připomněl administrátor farnosti Jáchym
Jaroslav Šimek. Dnes je želivský klášter známým poutním i turistickým cílem.
Komunisté jej ale využívali nejprve jako pracovní internační tábor, později v něm
zřídili psychiatrickou léčebnu.

Návštěvníci, kteří do Želiv v sobotu zamířili, si mohli vyslechnout přednášku
o historii objektu i koncert duchovní hudby. Pamětník a syn lékaře kněžích Alexej Kelin
ve svém příspěvku připomněl, že člověk nepoučený z historie se může dopouštět
stejných chyb. Popsal, jak do kláštera během jediné noci svezli kněží a řeholníky
z celé země. Komunistickým režimem precizně naplánovaná akce měla hlavní cíl —
izolovat duchovní elitu národa.

Kneží a řeholníci byli v Želivě vězneni v letech 1950—1956; jména všech
464 mužů jsou uvedena na zdi hned u vstupu do kostela. „Jsou mezi nimi známá jména,
jako je pozdější kardinál František Tomášek nebo arcibiskup Otčenášek,“ doplnil Šimek. 
— Zd. K.

Historie

Klášter s biblickým názvem Siloe (něm. Seelau) založil Soběslav I. na soutoku
Želivky a Trnavy jako odnož benediktinského kláštera na Sázavě, ale už v roce 1149 byl
z podnětu olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka nově osídlen premonstráty z porýnského
Steinfeldu, odkud byl roku 1142 osazen i Strahovský klášter v Praze. Klášter dobře prosperoval,
takže mohl zakládat další pobočky v rakouském Geras a Pernegg a 1187 v Milevsku
i ženské kláštery v Louňovicích a Dolních Kounicích (1183).

Roku 1375 klášter vyhořel, po obnově byl dvakrát vypálen husity (1420 a 1424). Mezi
radikálními husitskými kazateli vynikl bývalý zdejší mnich Jan, zvaný Želivský.
Po husitských válkách klášterní majetky obsadili místní šlechtici a roku
1467 je dostal čáslavský hejtman Burian Trčka z Lípy. Trčkové pak západní
část kláštera přestavěli na tzv. Trčkovský hrad. Klášterní obec obnovil strahovský
opat Jan Lohel roku 1590 patrně v Jihlavě, až roku 1622 Želiv koupil od Marie Trčkové. Od roku
1643 byl klášter opět samostatný, v letech 1645—6 byl poškozen Švédy a od roku
1680 začala velká rekonstrukce. Roku 1712 opět vyhořel a v letech 1713—1720 byl přestavěn podle
plánů J. B. Santiniho ve stylu barokní gotiky. Po požáru roku 1907 byl opět opraven a roku
1950 zrušen. V letech 1950 až 1954 sloužil klášter jako internační tábor pro politicky
nepohodlné kněží a řeholníky, kterých tu žilo až 400. Po roce 1954 zde byla pobočka
psychiatrické léčebny v Havlíčkově Brodě a budovy silně zchátraly. Roku 1990 byl
klášter obnoven a v následujících letech důkladně opraven. 8. února 2010 byl
zapsán na seznam národních kulturních památek.

Dlouholetým opatem byl opat Vít Tajovský v letech 1944—1999.

XXIII. Jáchymovské peklo – 25. – 26. květen 2012

Přátelské setkání bylo opět v režii pobočky KPV — Karlovy Vary, které vedla sestra
Vlasta Preizlerová. Tomáš Bouška, Ph.D. předseda / chairperson

Setkání na hřbitově ve Slavkově bylo vzpomínkové. Zástupci a reprezentanti obcí, kraje a dalších veřejných orgánů položili květiny k uctění památky neznámých
zemřelých bývalých politických vězňů, kteří byli na slavkovském hřbitově pohřbeni.
U mikrofonu se postupně vystřídali zástupci parlamentu, kraje a obcí.

Následně přítomní hosté přejeli k Věži smrti, kde vzpomínka pokračovala
u pamětní desky na Věži smrti a přítomní přednesli své projevy a zdravice. Jednoznačně bylo
řečeno, že tato už národní památka musí být zachována jako memento zrůdnosti
komunistického režimu a jeho obětí a to nejen pro náš národ, ale pro ostatní svět.

Průvodním programem byla výstava, která dokumentovala dobu zrůdného komunistického
vládnutí v Československu.

V sobotu se konala vzpomínková mše svatá v kostele Sv. Jáchyma v Jáchymově. Po mši
byly položeny věnce a kytice od prezidenta republiky, zástupců Senátu, Parlamentu, kraje, a obcí.

Účastníci, kteří měli projevy ocenili muklovskou rodinu pro zachování tradice
„Jáchymovské peklo“ a zároveň upozorňovali na nebezpečný vzrůstající vliv
komunistů v současnosti

Zd. K

Jáchymovské peklo 25.-26.5.2012

Autobus odjíždí z Prahy od hlavního nádraží (Fantova kavárna) 24. května
2012. Účast je nutné předem nahlásit na ústředí KPV.

Program: doprovodná výstava Věž, 25. května promítání a hudba
v hale Věže

XXIII. JÁCHYMOVSKÉ PEKLO

PROGRAM

PÁTEK 25. května 2012

Příjezd — možnost obědů

13.45 hod.- odjezd autobusů do Horního Slavkova od DM Lidická ul. a Tržnice

14.30 hod.- položení květin u památníku — Hřbitov v Horním Slavkově

15.00 hod.- odjezd do Ostrova — Dolní Žďár

15.45 hod.- pietní akt u NKP, položení věnců u Věže smrti

16.30 hod.- Vvstava v hale Věže, hudební doprovod

18.00 hod.- odjezd z Dolního Žďáru do K.Varů

18.30 — 19.30 hod.- večeře DM Lidická ul. K. Vary

SOBOTA 26. května 2012

06.45 hod.- snídaně

08.00 hod.- odjezd autobusů od ubytoven se zastávkou u Tržnice

08.20 hod.- setkání s VIP hosty

09.00 hod.- mše sv. v kostele sv.Jáchyma v Jáchymově

10.00—11.00 hod.- položení věnců a projevy

u památníku BRÁNY KE SVOBODĚ

Po slavnostním ukončení, možnost návštěvy:

  1. Štola č.1 — „BARBORA“

  2. Návštěva hřbitova v Jáchymově

  3. Klášter Ostrov

Na Jáchymovské peklo 2012 

Vás zve

Konfederace politických vězňů

pobočka č. 23

v Karlových Varech

Mobil: 607 769 707

Email: Preislerova.Vlasta (at) seznam.cz

ustredi@muklove.cz , 724 117 881, 224 230 608

Jáchymovské peklo po dvaadvacáté

Je tomu již více než půl století, kdy jsme v tomto na vzácné rudy velmi bohatém kraji
prožívali skutečné peklo lidské zloby nositelů  a uskutečňovatelů zrůdných komunistických
idejí. Stačí vyslovit jména některých dříve zde rozsetých lágrů, komunistických
koncentračních táborů, aby se srdce mnoha bývalých jáchymovských otroků zachvěla při
vzpomínce na prožité utrpení na těchto novodobých galejích. Svornost, Mariánská,
Rovnost, Nikolaj, Bratrství, Barbora, pověstné Elko (Vykmanov) a další tábory v oblasti Horního
Slavkova a na Příbramsku, kde triumfovaly nejnižší pudy našich věznitelů, to je ta nejvýstižnější
vizitka komunistických vládců!

Jezdíme sem teď vzpomínat. Ale především připomenout si ty dlouhé řady našich kamarádů,
kteří zde položili své životy. Kteří se již nemohli vrátit ke svým rodičům a rodinám do svých domovů. Za ně je pokaždé v kostele sv. Jáchyma sloužena mše svatá; tak zde těmto
známým i bezejmenným hrdinům vzdáváme úctu a oceňujeme jejich oběť.

Tak tomu bylo i 27. a 28. května letošního roku. Přibližme si vše podrobněji:

Většina z nás účastníků byla ubytována tradičně v Domově mládeže
v Karlových Varech — Drahovicích. Ubytování bylo spojeno i se stravováním. Oboje
k naší plné spokojenosti.

Nejvíce se nás shromáždilo už v pátek 27. května v poledne. Mohli jsme pak po obědě
absolvovat tradiční trasu po československých „rekreačních“ zařízení z doby
komunistického režimu. První zastavení se uskutečnilo u pomníku obětem komunistické zvůle na hřbitově v Horním Slavkově. V jeho blízkém okolí prožívali političtí vězni
v padesátých letech svá mladá i zralá léta ve čtyřech tzv. „Nápravně
pracovních táborech“. Jmenovaly se: Svatopluk, Ležnice, Prokop a Dvanáctka. Poslední lágr smutně
proslul tragickým útěkem skupiny vězňů. Jeden ze dvou přeživších — Zdeněk Štich -  se letos tohoto
pietního aktu zúčastnil osobně. Útěk připomenul ve svém projevu u pomníku bratr Ing. František
Šedivý. S dalšími projevy vystoupili: místopředsedkyně Senátu PČR RNDr. Alena Palečková,
místostarosta města Horní Slavkov Mgr. Vidor Mandelík, syn politického vězně a člen Konfederace
politických vězňů Slovenska bratr František Hamzák a bratr P. Hugo Pitel, který zaujal svým
úderným projevem s hlubokým duchovním obsahem.

Z Horního Slavkova jsme se přesunuli k Rudé věži smrti v Dolním Žďáru, kde po položení věnců promluvil bratr JUDr. Josef Baník z naší sesterské slovenské konfederace,
starosta města Ostrov Bc. Pavel Čekan a bratr Ing. František Šedivý. Program pokračoval výstavou ve skladovém
prostoru u Rudé věže smrti. Výstava byla zahájena vystoupením nám blízké zpěvačky
paní Evy Henychové. Její zpěv i texty písní byly vhodným uměleckým doprovodem
výstavy, která měla několik částí: III. odboj v Československu (tzv. bruselská výstava),
expozice, která se věnovala památce generála Heliodora Píky a výstava „Žatec ve třetím
odboji“. Doplňkem celé výstavy byly fotografie přírodních památek UNESCO cestovatele a politického vězně PhDr. Milana Jirouta a soubor uměleckých plastik syna politického vězně Vladimíra
Palečka. Za instalaci výstavy patří poděkování členům karlovarské pobočky a pracovníkům z
ústředí KPV a z Příbrami.

Následoval návrat do Karlových Varů, večeře a družné přátelské posezení,
které se někde protáhlo i do pozdních večerních či nočních hodin.

Ráno jsme se ale sešli opět čerství na vydatné snídani v jídelně a poté rozjeli do Jáchymova, kde proběhl hlavní program  Jáchymovského pekla. Krátké setkání
s čelnými politickými osobnostmi ve staré radnici bylo vystřídáno v 9 hodin mší
svatou v kostele svatého Jáchyma. Hlavním celebrantem a kazatelem byl letos opět otec biskup Mons. František
Radkovský. Jeho projev byl nejenom výrazem úcty k těm, kteří se dokázali postavit proti
násilí, ale i odsouzením pachatelů bezpráví a výzvou ke křesťanské angažovanosti
a úsilí napravit současný stav společnosti.

Dalším významným bodem programu Jáchymovského pekla bylo setkání u Brány ke svobodě před kostelem, k němuž vede pěší stezka lemovaná „jáchymovskými kameny“ —
symboly uranových lágrů. Brána ke svobodě a „jáchymovské kameny“ jsou dílem již
zemřelého akademického sochaře Romana Podrázského.

Po svatováclavském chorálu a asi půlhodinovém kladení věnců v režii Hradní
stráže následovala řada 11 projevů. Vyslechlo je asi 500 účastníků a všechny byly velmi
závažné a obsažné. Dalo by se říci jeden lepší než druhý. Mnohé z těchto
projevů si lze přečíst ve Zpravodaji KPV č. 3. Postupně promluvil Ing. Bronislav Grulich (starosta Jáchymova), MUDr.
Přemysl Sobotka (místopředseda Senátu PČR), Mgr. Tomáš Chalupa (ministr životního prostředí), Ing. Viktor Čech (náměstek ministra vnitra), Ing. Jan Bureš (poslanec Sněmovny PČR), Ing. Hana Orgoníková (poslankyně
Sněmovny PČR), Mgr. Jiří Klsák (náměstek primátora města Karlovy Vary), Bc. Pavel Čekan (starosta města
Ostrov), JUDr. Josef Baník (funkcionář Konfederace politických vězňů Slovenska), MUDr. Naděžda
Kavalírová (předsedkyně Konfederace politických vězňů České republiky) a biskup Mons. František
Radkovký, který nám všem také požehnal.

V zapáleném a kritickém projevu bratra JUDr. Josefa Baníka zazněla i výzva ke společné rezoluci účastníků Jáchymovského pekla představitelům Evropské unie
s požadavkem, aby se Evropská unie zasadila o zákaz činnosti a propagace komunistické strany. Návrh
byl přijat a potvrzen mohutným potleskem.

Sestra předsedkyně v závěrečném projevu připomenula dlouholetou snahu KPV ČR uzákonit třetí
odboj, poděkovala všem za účast na XXII. Jáchymovském pekle a vyslovila pozvání na další
ročník Jáchymovského pekla.

Tím skončil hlavní program letošního setkání politických vězňů komunistického
režimu v Jáchymově. Odpoledne bylo ještě možno navštívit štolu č. 1 — Barboru, hřbitov
v Jáchymově a Klášter v Ostrově.

Největší podíl na organizaci celé akce a jejím zdárném provedení měla
karlovarská pobočka KPV v čele s její předsedkyní sestrou Vlastou Preislerovou, která také
moderovala všechny části Jáchymovského pekla, a pracovníci ústředí, a to především
Ing. Blanka Matějíčková. Všem jmenovaným i nejmenovaným aktérům patří za to náš
velký dík.

Leo Žídek

Rudá věž smrti zpřístupněna v sobotu 11. září

Jednotlivé země vyhlašují svá národní témata, jejichž prostřednictvím
obracejí pozornost organizátorů i návštěvníků na různorodé fenomény
přírodního a kulturního dědictví. Téma České republiky letošních Dnů
evropského dědictví je Duše památek.

Pro Věž smrti je letošní téma příznačné, neboť tato památka dokáže promlouvat
ke všem lidem svou skrytou nehmatatelnou duší, kterou bychom měli chránit a opatrovat jako drahocenné
a těžko nahraditelné dědictví, ale také rozvíjet a obohacovat jako živý odkaz.

Rudá věž smrti (nebo zkráceně Věž smrti) má svůj název nejen pro barvu cihel, ze kterých je
postavena, ale byl to symbol komunistického režimu, který na ni v době státních svátků
vztyčoval rudou vlajku.

Součástí názvu Věže smrti je nejen věž, ale i obě přilehlé haly, což je komplex, který
se z tehdejšího „L“ zachoval.

Rudá věž smrti se nalézá poblíž silnice spojující města Ostrov nad Ohří
a Jáchymov, katastrálně v obci Dolní Žďár. Přístup silnicí bývalého
areálu Škoda Holding Plzeň.

Dny evropského dědictví

Info program — 11. září 2010:

Konfederace politických vězňů ČR se připojila k projektu „Dny evropského
dědictví“
, kdy jsou v letošním roce ve dnech 11.-19. září zpřístupněny
památky i takové, které jinak bývají během roku nepřístupné. Národní
kulturní památka Rudá věž smrti patří svým umístěním k jedné
z částí města Ostrova nad Ohří, Vykmanov. S úvodním projevem v 10:00 hodin vystoupí
pan starosta Ostrova nad Ohří, Ing. Jan Bureš.

Součástí sobotního zpřístupnění NKP Rudá věž smrti jsou i doprovodné
výstavy, které jsou umístěné v přilehlé hale a tento prostor oživí.

Velkou část představují výstavní panely o 3. odboji
v Československu
. Tato výstava byla umístěna jako první v Bruselu zásluhou našich
europoslanců. Perzekuce církví je zastoupena 5 panely o kardinálu Beranovi, kterou
nám zapůjčila historička PaedDr. Vladimíra Vaníčková z Archivu bezpečnostních složek. Tyto
panely jsou součástí výstavy, která měla premiéru ve Strahovském klášteře.

Ta krásná holka z vily nad řekou, Dagmar Šimková“ 
je soubor 7 panelů o Dagmar Šimkové, kterou nám zapůjčil Mgr. Jan Řeřicha, ředitel společnosti
Umění bez bariér.

Výstavní panely jsou proloženy fotografiemi PhDr. Milana Jirouta, politického vězně, který doslova
procestoval celý svět, aby se s námi alespoň trochu podělil o krásy přírody.

Mezi výstavními panely čeká na návštěvníky soubor plastik, které pocházejí
z tvůrčí dílny Vladimíra Palečka.

Žofín 2010

Program pozvaným účastníkům bude po potvrzení zaslán.

Těšíme se na shledání s pozvanými účastníky.

Za KPV ČR — srdečně zve Předsednictvo a Rada KPV.

Zd.K. — srpen 2010

Akce je pouze pro zvané.