Reportáž z muklovské pouti na Sv. Hostýn

Někteří účastníci poutě využili příjemné ubytovací zařízení v poutnickém domě a přijeli již o jeden nebo dva dny dříve. Nastalo srdečné vítání, úsměvy a sdělování. I slunce se usmívalo a hřálo, atmosféra byla radostná.

Fotoreportáž zobrazíte kliknutím na obrázek:

Čtvrthodiny po desáté hodině byla slavena mše svatá, jejímž hlavním celebrantem byl Otec opat strahovského kláštera Michael Josef Pojezdný. Přisluhovalo několik starších kněží. U oltáře byl také jáhen — bratr Bohumír Jakubjak z pobočky KPV Karviná-Havířov. Homilie Otce opata byla výstižná a povzbuzující, všem přítomným promlouvala do duše a k srdci. V závěru liturgické slavnosti přečetl Otec opat poselství bratra arcibiskupa Karla Otčenáška. Byla v něm velmi jemně a se snahou o porozumění všech aktérů dnešní zamotané politické situace vyslovena prosba o uskutečnění účinné nápravy věcí veřejných.

Po mši svaté se poutníci přesunuli k nedalekému pomníku
obětem komunismu, kde za důstojné asistence jednotky Hradní stráže byly položeny věnce a kytice. Pietní akt moderoval bratr Ing. Mirko Šťastný, 1. místopředseda KPV ČR. Oficiálním projevem uctila památku obětí sestra předsedkyně KPV ČR MUDr. Naďa Kavalírová. Dosavadní a následující program skvěle zachytil na fotografiích velký příznivce třetího odboje a přítel politických vězňů Mgr. Michal Kuchta z Hořic. Již od 3. září si je můžete prohlížet na webových stránkách KPV (www.muklove.cz).

Hlavní setkání politických vězňů s hosty a představiteli české demokratické politické garnitury proběhlo krátce po dvanácté hodině ve velkém sále poutnického domu.

Slovy moderátora vám přibližujeme jeho zahájení a průběh:

Vážení hosté, drazí poutníci svatohostýnští, milé sestry a bratři,

vítám vás s velkou radostí na naší čtrnácté děkovné pouti politických vězňů na Sv.
Hostýně. Počítáno od roku 1960, kdy jsme se zde poprvé setkali jako malá skupinka propuštěných vězňů, je to již čtyřicáté sedmé setkání. Omlouvám také svou loňskou neúčast, zkrátka jsem nemohl přijet, ale bylo mi to velmi líto.

U památníku obětem komunismu jsme uctili památku všech popravených, umučených a ve vězení zemřelých politických vězňů komunistického režimu u nás. Poprosím vás ještě o chvilku ztišení za všechny příslušníky třetího odboje, kteří již nejsou mezi námi a kteří také navštěvovali v minulosti Sv. Hostýn. (Minuta ticha.) Děkuji.

Řekl jsem již, že naše pouť je děkovná. Bez ohledu na mnoho současných problémů a zklamání z vývoje politické situace u nás je vždy za co děkovat. Řekne vám to v závěru i naše sestra předsedkyně. Kromě děkování máme ale také spoustu proseb a přání. Vrátím se k nim v průběhu setkání.

Nyní je na místě seznámit vás s dnešním programem:

Program považujeme za pevně daný. Na začátku jsou projevy hostů, vstup br. M. Šťastného (Memorandum z Žofína), příspěvek moderátora, čtení sestry předsedkyně a závěrečné duchovní slovo O. opata Michaela Josefa Pojezdného ze strahovského kláštera.

Vidíte, že program je nabitý a času je málo. Jistě pochopíte, že
nelze do něj vtěsnat dlouhou řadu otázek a odpovědí, či volnou tribunu. Mějte prosím pro to pochopení. Mnohé se můžete dozvědět z následujících projevů přímo z úst přítomných politických představitelů nebo vyrozumět z jejich vyslovených náznaků a nevyslovených zámlk. Přeji vám i jim k tomu mnoho úspěchů a prosím, aby se první z nich ujal slova.

Bude to pan starosta Antonín Stodůlka z Chvalčova.

Děkuji panu starostovi za jeho zdravici a představuji vám dalšího starostu, tentokrát pana starostu Orlů České republiky a poslance Ladislava Šustra.

U mikrofonu se dále vystřídají pan poslanec Petr Nečas, Dr. Vilém Holáň, pan poslanec Marek Benda a bratr Ing. Mirko Šťastný.

Řečníkům bylo poděkováno za jejich pozdravné projevy a za podporu našich snah o zlepšení dnešní politické situace. Pan starosta Orla vyzdvihl práci pro mládež, pan poslanec Petr Nečas ocenil zásluhy nás starších a vyslovil pevnou vůli pracovat pro ozdravění naší společnosti, náš věrný každoroční účastník hostýnských poutí pan Dr. Holáň nám chce dále pomáhat, i když je už opět pouze poutníkem-politikem a pan poslanec Marek Benda radikálně odsoudil dnešní katastrofální činnost české levice.

Bratr Mirko Šťastný připomenul odsouzení komunismu ústy švédského poslance Gőrana Lindblada v lednu 2006 v Radě Evropy a přečetl Memorandum z našeho letošního setkání na Žofíně.

Takže podtrženo a sečteno: máme toho hodně před sebou a chce to hodně trpělivosti a pevné víry i naděje.

Dovolte mi ještě pronést několik aktualit a poznámek k činnosti Konfederace politických vězňů. Začnu našimi neúspěchy. Nejvíce nás bolí, že musíme stále bojova
t se zástupci různých ministerstev ohledně spravedlivého uznání a odškodnění vdov po popravených a sirotků po zemřelých vězních. Nesplněných slibů jsme se dočkali i ze strany Ministerstva kultury v záležitosti zřízení Mezinárodního muzea otrockých prací v Dolním Žďáru na Jáchymovsku. Týká se to i Věže smrti. Pan ministr slíbil vykoupit pozemek, ale skutek utek\‘. Velmi nás také mrzí neustálé dohadování kvůli zákonu o třetím odboji a otrockých pracích. Složení českých zákonodárných orgánů a dnešní stav takřka bezvládného mezivládí tyto snahy neustále komplikují — sotva se něco projedná, už se vystřídají partneři a můžeme začít znovu. Samozřejmě, že ve všech případech budeme i nadále pokračovat a budeme se snažit prosadit své spravedlivé požadavky.

Na druhé straně se našim zástupcům — bratrům Čestmíru Čejkovi a Mirko Šťastnému — podařilo prosadit vládní vyhlášku č. 622 z roku 2004, která nám vězňům přinesla vylepšení důchodů. Velký úspěch jsme zaznamenali na velkém mítinku občanů 1. máje 2006 na Letné. Za myšlenku uskutečnit Letnou vděčíme naší sestře předsedkyni. Byl to skutečně dobrý nápad. Po Letné přišel Žofín. Chtěli jsme na něm oslovit budoucí osádku naší bouřemi ohrožované vládní bárky, ale námořníci se zatím nekonají a jejich budoucnost je stále nejistá. Přesto byl Žofín ukončen radikálním Memorandem, které zde již přečetl br. Mirko Šťastný.

A my se dnes znovu obracíme na pana prezidenta a na představitele demokratických politických stran, aby v žádném případě nejednali s extremisty, vyhýbali se zhoubnému pragmatismu a neustupovali ze svých zásad a stanovisek pouze pro okamžitý zisk svých stran. K této situaci se Konfederace politických vězňů ústy sestry předsedkyně vyslovila jasně a, jak řekl televizní komentátor Václav Moravec, vehementně a razantně 25. srpna i v České televizi.

Jsme přesvědčeni, že všechny naše demokratické strany by teď měly projít očistou!

Mnozí z nás se obávají vzniku dvou vládnoucích stran. Tento politický systém velkých anglosaských států není u nás prozatím přijatelný. Pokušení moci a snadného vládnutí je veliké. Mohlo by se jednat o obdobu vlády jedné strany a té jsme si již užili nadmíru v minulosti.

Dalšími prosbami a přáními
se obracím na vás, sestry a bratři. Životně důležitou potřebu pro nás představuje jednota. Neznamená to ovšem, že se ve všech názorech musíme stoprocentně shodovat. Stačí však trochu tolerance, dobrá vůle k pochopení druhého, přátelské porozumění, hodně trpělivosti a umění odpouštět aspoň těm, kteří již dospěli k rozumnému uvažování.

Mnohým neshodám také zabráníme, když nebudeme jednat na základě nepravdivých nebo neověřených zpráv a nebudeme je rozšiřovat, třebaže nám budou připadat velmi pravděpodobné a senzační. A neodsuzujme celou Konfederaci, jedná-li se pouze o záležitost jednotlivců.

Mezi prosbami před třemi lety byla v bazilice vyslovena přímluva za spravedlivé vyřešení soudních obvinění bratra Vladimíra Hučína. Jistě víte, že místopředseda Krajského soudu v Ostravě Dr. Čestmír Duda nedávno bratra Hučína na neveřejném zasedání zcela rehabilitoval. Doufejme, že vše dobře dopadne i přes dovolání soudkyně Renaty Vesecké. Pro vaši informaci dodávám, že bratr Hučín kandiduje v podzimních volbách do Senátu.

Čas si dělá, co chce, a tak musím již končit. Přeji vám za sebe i za Konfederaci šťastný návrat domů a hodně síly k přemáhání různých zklamání a jiných potíží. Svěřme se se svými starostmi a potížemi Boží vůli a do ochrany P. Marie hostýnské, vždyť proto jsme sem dnes přišli! To vám ale lépe poví v závěrečném slovu O. opat Michael Josef Pojezdný.

Předposledním slovem nás ještě osloví naše sestra předsedkyně. Má velmi hezké děkovné povídání a já bych se musel hanbou propadnout, kdybych jí aspoň na chvíli nepůjčil mikrofon.

Vám všem pak děkuji za trpělivost a důstojný průběh poutě.

Zdař Bůh! Ave Maria!

Následovalo působivé čtení sestry předsedkyně. Text byl vyloven z internetovývh stránek. Autor nebyl uveden, ale byl připojen jeho souhlas s šířením tohoto poselství s jadrným názvem „Člověče“. Uveřejňujeme jej zde v plném znění:

Člověče,

jestliže jsi dne ráno vstal z postele spíše zdráv než nemocen,

jsi šťastnější než jeden milion lidí, kteří se nedožijí příštího dne.

Jestliže jsi nikdy nezažil boj ve válce, nepocítil osamělost ve vězení, agonii týraných nebo hlad,

pak jsi šťastnější než pět set milionů lidí našeho světa.

Jestliže můžeš vyznávat náboženství beze strachu z hrozby, že budeš zatčen nebo zabit,

jsi šťastnější než tři miliardy lidí na Zemi.

Jestliže máš jídlo v ledničce, jsi oblečen, máš střechu nad hlavou a svou postel,

jsi bohatší než sedmdesát pět procent obyvatel tohoto světa.

Jestliže máš konto v bance, nějaké peníze v peněžence a hromádku drobných v krabičce,

patříš k osmi procentům blahobytných lidí na světě.

Jestliže čteš tuto zprávu, jsi požehnán dvojnásobně, vždyť někdo na tebe myslel,

a nepatříš ke dvěma miliardám lidí, kteří neumějí číst.

Někdo jednou řekl: Pracujte, jako byste nepotřebovali žádné peníze.

Milujte, jako by vás nikdy nikdo nezranil. Tančete, jako by se nikdo nedíval.

Zpívejte, jako kdyby nikdo neposlouchal. Žijte, jako kdyby byl ráj na Zemi.

Na úplný závěr nás povzbudil Otec opat a s jeho požehnáním se naše poutnické shromáždění ukončilo se zvoláním: Ať žije Svatý Hostýn 2007!

Zaznamenal Leo Žídek

Dodatek

Na základě přání mnoha našich poutníků uveřejňujeme přímluvy (prosby), které byly čteny při mši svaté na naší letošní hostýnské pouti. Původně byly sepsány pro Letnou, ale byly tam nakonec nahrazeny jiným programem podobného obsahu. Uplatnili jsme je v tomto roce již několikrát. Například při Rekviem v Karviné, na Jáchymovském pekle, v Ostravě a jinde. Nic nebrání tomu, abyste je při vhodné příležitosti použili i vy. Příští rok napíšeme zase jiné. Zde je text těch letošních:

Přišli jsme na tento svět a netušili jsme, jak se bude utvářet náš život. Dej nám, Pane, sílu, abychom bez hořkosti unesli svou minulost a pevnou vírou prosvětlili svou budoucnost.

Neustále se pokoušíme pochopit tajemství utrpení a trápíme se nad existencí zla. Přiveď nás, Pane, k tomu, abychom se více zamýšleli nad tím, proč se nemáme rádi a proč neusilujeme o to, abychom přemáhali zlo dobrem.

Odmítáme pomstu, ale velmi toužíme po odsouzení zločinů minulosti. Podpoř, Pane, také naši snahu po odpuštění; abychom nenáviděli pouze zlo, ale nezatracovali jeho nositele, neboť máme milovat i své nepřátele.

Těžce se vyrovnáváme s Tvými požadavky a není nám často příliš jasná Tvá vůle, ale nauč nás poznávat, že láska je více než nenávist.

Čím více zklamání nás ještě v životě potká, tím více nám uděl naděje.

Děkujeme Ti, Pane, za velký dar svobody. Nauč nás prožívat ji v řádu a odpovědnosti a daruj pokoj našim dnům!

Dej poznat naší mládeži, že Ty jsi cesta, pravda a život a že čistě prožité mládí přináší velkou radost.

Přijmi do své náruče všechny popravené, umučené a zemřelé bratry a sestry, kteří položili své životy také za nás a za naši lepší budoucnost.

L. Ž.