Prezident republiky propůjčil Řád Tomáše Garrigua Masaryka II. třídy JUDr. Janu Haluzovi
za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva.
Dr. Jan Haluza byl vynikajícím sportovcem, československým reprezentantem v atletice
a prvním trenérem Emila Zátopka. Jako významný funkcionář Československé strany
lidové na Zlínsku byl po roce 1948 zatčen, obviněn z podvratné činnosti
a hospodářské špionáže a odsouzen k šesti letům těžkého žaláře. Následně
byl obviněn i ze členství ve skupině Dr. Milady Horákové, při výsleších krutě mučen
a po odsouzení vězněn v Jáchymově. Po obnovení naší demokracie v roce
1989 se zasloužil o obnovení TJ Orel. Přes svůj vysoký věk 96 let je stále aktivním
členem Konfederace politických vězňů.
Prezident republiky propůjčil Řád Tomáše Garrigua Masaryka II. třídy Julii Hruškové
za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie a lidská práva.
Paní Julie Hrušková po únoru 1948 odešla ilegálně do Rakouska a odtud
ve spolupráci s americkou zpravodajskou službou převáděla osoby ohrožené komunistickou perzekucí
na Západ. Při jedné akci byla v sovětské zóně zatčena, a vydána
do Československa. Při výsleších byla vystavena krutému mučení. V komunistických
žalářích strávila 11 let. Dnes je stále aktivně činná v Konfederaci politických
vězňů, kde se angažuje především v práci s mládeží.
Prezident republiky propůjčil Řád Tomáše Garrigua Masaryka II. třídy Janu Janků za
vynikající zásluhy o rozvoj demokracie a lidská práva.
Jan Janků celý život pracoval s mládeží v organizaci Junák. Za okupace
se mu podařil z totálního nasazení v Německu útěk na Západ, kde vstoupil
do řad československé zahraniční armády. Po únoru 1948 byl jako člen skautské
odbojové skupiny „Světlana“ zatčen, krutě vyslýchán pověstnými vyšetřovateli
v Uherském Hradišti a odsouzen k trestu smrti, který mu byl poté změněn na 20 let
těžkého žaláře. Po roce 1989 se stal aktivním členem Konfederace politických vězňů
a je stále činný v Junáku.
Prezident republiky propůjčil Řád Tomáše Garrigua Masaryka II. třídy Josefu Vlčkovi za
vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva.
Josef Vlček za okupace tajně studoval teologii a poté působil jako tajemník Matice
Cyrilometodějské. V době pronásledování církve po nástupu komunismu tajně
vydával církevní literaturu a vytvořil ilegální síť pro její distribuci.
V roce 1950 byl za tuto činnost zatčen a odsouzen na 21 let žaláře, který si
odpykával v uranových dolech. Na amnestii byl propuštěn v roce 1960. V roce 1968 byl
činný v Díle koncilové obnovy. Po roce 1989 se zasloužil o obnovení Matice
Cyrilometodějské, v níž působil jako dlouholetý předseda a šéfredaktor týdeníku
Světlo. Pod jeho vedením byly vydány stovky významných literárních děl. Letos se dožil
devadesáti let.
28. říjen 2010 — Zd. K.