Předseda senátu Přemysl Sobotka (ODS) označil za alarmující, když někteří představitelé KSČM dokonce zpochybňují utrpení, jímž tisíce vězňů v lágrech prošly.
Politická situace není dobrá především v dolní komoře parlamentu, signál odtud je jasný, uvedl. Podle Sobotky tam vládnou sociální demokraté s komunisty. Slova premiéra Jiřího Paroubka (ČSSD), že komunisté ještě nedozráli, přestože s nimi spolupracuje na této úrovni, jasně signalizují, že je mu asi úplně jedno, zda budou u moci, uvedl Sobotka. „Chybou je, že rodiče, školy i politici dostatečně neprezentují, co se tady odehrávalo. Jakmile to zapomeneme, může se stát, že si to zopakujeme. I když ne v tak kruté formě,“ řekl Sobotka.
Spolupráce s komunisty se nelíbí ani sedmasedmdesátiletému Václavu Pergnerovi z Klatov, který se Jáchymovského pekla účastní už poněkolikáté. Podle něj nezbývá než věřit, že se komunisté k moci nedostanou. „Na to, co jsem tady zažil za hrozné věci, se asi nedá zapomenout. I když to už s přibývajícími roky stále slábne. Byl jsem v padesátých letech odsouzen na 13 let vězení za skautskou činnost a prožil v lágrech několik let,“ řekl Pergner.
Účastníků setkání bývalých politických vězňů rok od roku ubývá. Letos se jich sešlo na 17. ročníku kolem čtyř stovek. Na vysokou úmrtnost pamětníků hrůz lágrů a komunistického režimu upozornil i předseda Konfederace politických vězňů Slovenska Josef Vaník. „Stále nás ubývá a lepší to nebude. Proto bychom měli odkaz předávat dál pro další generace. Brát s sebou na tyto akce naše děti, psát o tom, hledat v archivech. Ne kvůli pomstě, ale aby se nezapomnělo,“ poznamenal Vaník.
Předsedkyně Konfederace politických vězňů ČR Naďa Kavalírová kritizovala vládu a parlament za to, že stále nebyl zákonem uznán třetí odboj. Podle ní tedy stát nepřipustil, že političtí vězni komunistického režimu existují. Kavalírová také připomněla, že cíle konfederace se stále nepodařilo zcela naplnit. „Zůstává naším cílem, aby ti, kteří se podíleli na procesech proti lidskosti a na likvidaci lidí, došli odpovědnosti,“ dodala.
Na území bývalého Československa bylo v 50.letech asi 15 táborů nucených prací s kapacitou 20.000 až 30.000 míst a prošlo jimi na 100.000 vězňů.
Zdroj: ČTK