Konferenci, kterou spolupořádali Konfederace politických vězňů (KPV) a KDU-ČSL, zahájili modlitbou biskup František Lobkowicz a předseda Ekumenické rady církví Pavel Černý. V úvodním slově pak předseda lidovců Miroslav Kalousek vysvětlil, proč je třeba se ohlížet do komunistické minulosti. „Musíme se ptát, jak se to mohlo stát, že se před téměř šedesáti lety komunistická strana dostala k moci demokratickou cestou,“ uvedl Kalousek.
Podle jeho slov je komunismus nebezpečný ve svém plížení se k moci. „Nechceme strašit návratem do padesátých let. Dnes už máme demokratické instituce. Jenže je v nich málo demokratů,“ upozornil Miroslav Kalousek. Podle něj jsou političtí vězni velmi citliví na první příznaky snahy komunistů o uchopení moci, a proto je nutné jim naslouchat.
Předsedkyně KPV Naděžda Kavalírová připomněla, že bývalí političtí vězni chtějí především „zabezpečit budoucnost této země“ a upozornit na zrůdnost komunismu. „V tom, abychom přežili a nebyli zatížení nenávistí a dnes svědčili o tom, co jsme prožili, nám byla velkou posilou víra,“ přiblížila vzápětí pohled křesťanů na zločiny totality.
NEJCENNĚJŠÍ LÉTA V KRIMINÁLE
Se svým příspěvkem vystoupil vedle arcibiskupa Karla Otčenáška či vydavatele Josefa Vlčka také Jan Haluza — sportovec a trenér slavného běžce Emila Zátopka. Prošel patnácti věznicemi a pak i pracovními tábory v Jáchymově. Vyprávěl o vězení, trýznění i o mučení, které zažil hned po svém zatčení. Svůj příspěvek uzavřel slovy: „Času stráveného v kriminále nelituji. Byla to nejcennější léta. Vyhrál jsem totiž nejčestněji ten největší závod svého života.“
Během diskuse pak proběhla prezentace memoranda za nápravu vztahu státu a církví v České republice. Vytvořily ho Moravsko-slezská křesťanská akademie a Společnost pro dialog církve a státu. Podpořila jej také KPV a Matice cyrilometodějská. Záštitu nad ním převzal arcibiskup Karel Otčenášek. Plné znění lze nalézt na http://tisk.cirkev.cz.
Při konferenci Zločiny komunismu proběhla také vernisáž výstavy, která na třiceti panelech představuje oběti nacistického a komunistického teroru a která dosud putovala po České republice od města k městu. Její cesta začala loni 16. listopadu v Pražském domě v Bruselu. Děsivé připomínky zla doplňují velkoplošné fotografie z plzeňské Meditační zahrady, kterou vytvořil jako památník obětem zla a symbol naděje i odpuštění bývalý politický vězeň Luboš Hruška. Expozici lze v břevnovském klášteře shlédnout až do konce března během pravidelných prohlídek v sobotu a v neděli v 10 a ve 14 hodin nebo dle domluvy.
* * *
Nic jim nepodepisuj
„Maminka mi do internace v roce 1951 vzkázala: ,Nic jim nepodepisuj, i kdyby tě měli zabít!‘ Tak jsem se snažil. Jednou nás vyhnali na dřevo. Když jsme táhli zpátky plný dvoukolák, do cesty se nám připletlo kotě. Dozorce bezohledně zavelel, ať jedeme dál. Když jsme se nehnuli, vytáhl pistoli a koťátko zastřelil. Můj spoluvězeň P. Antonín Šuránek to pak komentoval slovy: ,To chtějí udělat s námi se všemi.‘ I přes podobný teror jsem vydržel. Dnes se vám můžu každému podívat do očí, protože jsem splnil, co po mně chtěla maminka,“ řekl účastníkům konference arcibiskup Karel Otčenášek.
Autor textu: Macháně, Jiří
Autor fotografie: Macháně, Jiří
Zdroj: Katolický týdeník č.12/21. — 27. března 2006
Redakce muklove.cz (MK)