Vážení přítomní, dámy a pánové, vážení hosté.
Je pro nás — bývalé politické vězně komunistického režimu — zadostiučinění, zároveň i potěšení, že zde v Hradci Králové, díky panu Ing. Oldřichu Vlasákovi, poslanci Evropského parlamentu, můžeme občanům představit výstavu, kterou poprvé spatřila delegace členů Konfederace politických vězňů ze třech krajů v sídle Evropského parlamentu, v Bruselu, v červnu letošního roku.
Patří i dík pánům — panu Ing. Pavlu Bradíkovi, hejtmanu Královéhradeckého kraje a panu Ing. Otakaru Divíškovi, primátoru města Hradec Králové, že se tato výstava zde prezentuje, protože oni nad ní převzali záštitu.
Tato výstava nese varování, aby se již nikdy neopakovaly dějiny padesátých let minulého století, které pro naši zemi znamenaly nejen cestu zpátky, ale i veliké utrpení a oběti a to nejen těch, kteří se proti komunistické totalitě přímo postavili, ale i pro jejich příbuzné, známé i těch, kteří se jen s odpůrci režimu potkali. Ne, není to slovní fráze, ale hrůzná skutečnost, která v padesátých letech minulého století postihla tisíce nevinných občanů !
Od iniciátorů a autorů této výstavy bylo velice záslužné i obdivuhodné, že výstavní panely ukázali nejprve evropskému světu v Bruselu, protože lidé v tehdejší západní Evropě nechápali a mnozí i dodnes nechápou, jakých zločinů se komunistický systém dopouštěl a jaké nebezpečí trvale přináší. Proto bylo dobré, že tato výstava měla první vernisáž v Bruselu v budově Evropského parlamentu. My občané bývalého východního bloku víme dobře, o čem mluvíme a před čím varujeme. Varujeme nejen v České republice, ale i v ostatních zemích Evropy. Komunistický režim není jen fyzickým nebezpečím likvidací protivníků, jak to prováděl po dobu čtyřiceti let, ale i ideologickým, protože není konstruktivní, ale, a to v celé své podstatě — jen destruktivní a mstivý.
Před dvěma dny zemřel generál František Fajtl, který byl jedním z živých důkazů toho o čem jsem se jen ve zkratce zmínil. Nepřecházejme okolo těchto zpráv nevšímavě. I ty jsou částí našich dějin a nepřímo i této výstavy.
NEZAPOMÍNEJME.
Víme, že se dějiny neopakují, ale mnozí, a čím dál hlasitěji si přejí návrat starých časů — pozor — socialistických a to se vším všudy. To dnes a velice hlasitě proklamují mnozí politici z řad sociální demokracie s přizvukováním členů křesťanské strany. Pozor — nevadí jim podpora a spolupráce s komunisty!
Ale to jsme tady, v této zemi už jednou měli. Byla to tak zvaná národní fronta. Jsem přesvědčen, že se nemůže vrátit období padesátých let, ale je možné, že se praktiky těchto let mohou i v jiné podobě obnovit.
Prohlédněte si výstavu pozorně, vryjte si do paměti jen malou část historie a osudy lidí, hrdinů, kterých si v každé civilizované, demokratické zemi vážili a váží a nevěznili je za jejich činy, hrdinství a příklady pro další generace.
Byli to účastníci III. protikomunistického odboje. Čest jim i všem těm, kteří se proti komunistické totalitě postavili.
Děkuji ještě jednou iniciátorům a Vám, kteří tuto výstavu shlédnete.
Zdeněk Kovařík
