„Režim poslal na šibenici ženu, kterou se ani nacisté netroufli popravit,“ řekl při vzpomínkové akci poslední žijící poslanec nekomunistického parlamentu před rokem 1948 osmdesátišestiletý Josef Lesák. Zdůraznil, že své životy takto položilo také další 240 lidí. „Jejich jediným zločinem byla touha po svobodě, nezávislosti této země a parlamentní demokracii,“ uvedl.
- odkaz: Fotoreportáž ze setkání
Shromáždění se zúčastnili členové Klubu Milady Horákové i potomci dalších obětí komunismu i politici. Účastníci pietního aktu vyslechli básně a projev v podání herce Jana Přeučila, jehož rodina byla také pronásledována komunistickým režimem. Věnec věnovala Poslanecká sněmovna i prezident Václav Klaus.
Lesák, který osobně znal Miladu Horákovou, zdůraznil, že její smrt znamenala konec svobody a samostatného Československa. Poznamenala podle něj také celou tehdejší generaci mladých lidí. „Byli jsme přáteli. Ona byla o 19 let starší než já. Viděl jsem v ní bohyni. Nesmírně nám pomáhala. Byla velmi obětavá,“ řekl Lesák ČTK.
Zároveň připomněl, že pomník postavený z prostředků Klubu přátel Milady Horákové byl letos poškozen vandaly. Bronzová hlava byla v únoru odcizena z podstavce. „Hlavu někdo urazil a odnesl. Možná do sběru, možná nějakému úchylnému sběrateli,“ řekl. Ocenil, že na náklady ministerstva kultury byl uveden do původního stavu.
Horáková patří k nejznámějším obětem československého komunistického režimu. Narodila v roce 1901. Po studiu práv pracovala na pražském magistrátu. Od roku 1929 byla členkou Československé strany národně socialistické, za protektorátu se angažovala v odboji a pět let pak strávila ve věznicích. V letech 1945 až 1948 byla poslankyní. Po únorovém převratu se však stala komunistickému režimu nepohodlná a ve vykonstruovaném procesu byla za údajnou velezradu a špionáž společně s dalšími třemi lidmi odsouzena k smrti.
Proti rozsudku tehdy protestovali mnozí významní představitelé vědy, kultury a politiky z celého světa. V červenci 1968 justice nezákonný rozsudek zrušila, v říjnu 1990 zastavil generální prokurátor trestní stíhání, což se rovnalo pravomocnému zprošťujícímu rozsudku soudu. O rok později prezident Václav Havel udělil Horákové in memoriam Řád T. G. Masaryka.
Klub Milady Horákové, který se na organizaci pietního aktu podílel, vznikl v prosinci 1989. Tvoří jej převážně bývalí političtí vězňové či příslušníci jejich rodin.
Autor: ČTK. (ČTK)
19:49 — 26.06.2006