„Podle pánů senátorů veškeré lidské snažení spojené s obdobím let 1945 až 1990, s lidskými touhami po sociálně spravedlivé společnosti, bylo zločinem. Všichni občané až na nečetné výjimky, typu bratrů Mašínů, byli zločinci,“ rozčiloval se Grebeníček. Představy senátorů jsou podle něj „zvrácené“.
Zároveň jim doporučil, aby si za vlastní peníze vytvořili ústav, kde se můžou prý vyrovnávat s vlastními hříchy.
„Zvrácená“ představa členů horní parlamentní komory spočívala v přání, aby v České republice vznikla instituce, která by mimo jiné systematicky zkoumala zločiny komunismu z let 1948 až 1989. Podobná instituce přitom funguje například na Slovensku, v Německu i v Polsku. Ústav by také shromažďoval historické materiály, publikoval by je, umožňoval by k nim přístup mnohem snadněji než je to možné dnes.
„Nebylo toho už dost?“ pravil rozhněvaně Grebeníček
Řadě poslanců, především komunistů a sociálních demokratů, se takový návrh Senátu nelíbil. V dlouhé a místy emotivní debatě ale „kraloval“ právě Grebeníček, který si vzal slovo na delší proslov hned dvakrát.
Grebeníček, který má bohaté zkušenosti s plamennými projevy na komunistických akcích, ve své parlamentní přednášce „zabloudil“ i k Fordovi či ke svému pohledu na pravdu.
„Neztotožňuji se s výrokem známého amerického automobilového krále Forda, který se svého času nechal slyšet, že „dějiny jsou humbuk, dějiny jsou žvást“. Daleko příznivěji však vnímám ono známé „raději chci trpět, protože říkám pravdu, než aby pravda měla trpět pro mé mlčení“,“ oznámil bývalý předseda KSČM.
„Tento pokus znásilnit historickou vědu a vlámat se do ní ohrožuje nejen dobré jméno kvalifikovaných poctivě bádajících historiků, tento pokus ohrožuje i věrohodnost České republiky jako právního státu,“ pravil Grebeníček, podle kterého nebylo období po roce 1945 jen dobou bezpráví.
„Tvrdit, že dějiny let 1945 až 1990 byly jenom o těchto jevech, mohou jen lidé kulturně negramotní nebo lidé nepoctiví, lidé, kterým nenávist a zášť zaslepuje zrak a nedovoluje říkat celou pravdu o dějinách československé státnosti,“ rozohnil se o chvíli později letitý komunistický šéf. „Nebylo toho už dost. Sedmnáct let skutečně nestačilo?!“ ptal se téměř výhružně Grebeníček.
„Nebylo,“ odpověděl mu dnes už „pouhý“ lidovecký poslanec Miroslav Kalousek. „Nebylo a nemůže ani být, protože to ještě ani nezačalo. Tím nemyslím žádné hony na čarodějnice, o to tady nikomu z nás nejde, ale jde o korektní a seriózní vyrovnání s minulostí, které 17 let po listopadu 1989 ještě ani nezačalo,“ vysvětloval Kalousek a komunistickému „kolegovi“ vzkázal, že se rád stane směšný se senátory.
Zákon nepodpořil jediný levicový poslanec
Samotné hlasování nepostrádalo napětí, v některých chvílích už se zdálo, že Ústav paměti národa nevznikne. Chybělo totiž několik poslanců ODS, jejichž absence se mohla stát osudnou.
Nakonec návrhy na zamítnutí návrhu či na jeho vrácení k přepracování těsně neprošly. Těch, kteří se — slovy Grebeníčka — stali směšnými, bylo nakonec o jednoho víc a tak dali ústavu další šanci na existenci. Šlo přitom výhradně o zákonodárce z ODS, KDU-ČSL a Strany zelených.
Zákon o vzniku ústavu teď budou poslanci projednávat ve výborech. Až poté bude definitivně jasné, zda ústav nakonec přece jen vznikne.
Radek Bartoníček, 7. listopadu 2006 18:04, aktualizováno 19:08 , iDNES.cz
Poslanci se přeli o vznik Ústavu paměti národa
Vášnivou debatu o smysl vzniku Ústavu paměti národa zažila v úterý Poslanecká sněmovna. Zástupci levicových stran se snažili obhájit, že instituce, která by zkoumala a zpřístupňovala dokumenty z dob komunismu, je zbytečná. ODS, KDU-ČSL a SZ návrh podpořily. V prvním čtení nakonec prošel o jeden hlas.
PRAHA — „Jsme již 17 let od pádu komunistického režimu a nedá se říci, že bychom se zcela nebo alespoň z velké části vyrovnali s touto naší neblahou minulostí,“ uvedl senátor Jiří Liška (ODS), který ve Sněmovně senátní návrh obhajoval.
Ústav by měl například na starosti i seznamy spolupracovníků Státní bezpečnosti (StB).
Poslanec ČSSD Lubomír Zaorálek tvrdil, že podobné zkoumání minulosti nevede k tomu, že se zjistí pravda, ale jen k dezinformacím. Levicoví poslanci také argumentovali tím, že vznik úřadu by byl nákladný.
S emotivním projevem vystoupil bývalý předseda KSČM Miroslav Grebeníček. „S jistotou říkám, že tento pokus znásilnit historickou vědu a vlámat se do ní, ohrožuje nejen dobré jméno kvalifikovaných poctivě bádajících historiků, tento pokus ohrožuje i věrohodnost České republiky jako právního státu,“ uvedl v projevu. Dějiny v období komunismu nebyly podle něj jen dějinami porušování práv a aktů státního násilí. Vadí mu, že ústav by zkoumal jen tuto oblast.
Poslanci nyní zákon projednají ve výborech a definitivně o něm rozhodnou až příští rok.
Podobné instituce existují v Německu, Polsku nebo na Slovensku. V Česku roli dříve plnil Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu, který se ale později začlenil pod ministerstvo vnitra.
7.11. 2006 19:05 Novinky