Zaváté šlépěje Osud sochaře Šlezingera

Málokdo dnes zná dílo tohoto kdysi tak uznávaného sochaře Vysočiny, přesvědčeného demokrata a vlastence a člověka s hlubokou vírou v Boha. Stal se obětí jednoho ze stalinistických procesů v padesátých letech. Záměrem jeho katů bylo fyzicky ho zlikvidovat, pošpinit jeho čest a zničit veškerá jeho díla.

Stal se MUKLEM (mužem určeným k likvidaci) a pracoval ve Věži smrti (mlýn na uranovou rudu) v likvidačním táboře „L“ Vykmanov.

Zemřel v r.1955 na důsledky radioaktivního ozáření.

Takže jim to vyšlo. Stopy po životě a díle byly dokonale zahlazeny.

A přece 50 let po umělcově smrti se podařilo zdokumentovat jeho osud i dílo způsobem, nad kterým zůstává rozum stát.

Snad nejpozoruhodnější z četných jeho děl, která se jako zázrakem vynořila z hlubiny zapomnění, je cyklus „Křížová cesta“ — sádrové reliéfy, vytvořené krátce před smrtí. Umělec tento cyklus doprovodil neobyčejně působivými básněmi v próze. Obojí se jeho spoluvězňům podařilo propašovat z lágru a uchovat do dnešních dnů. Toto dílo je naprosto unikátní, není známo, že by v komunistických vězeních vzniklo výtvarné dílo takového rozsahu a hodnoty.

Autorka vytvořila knihu nejen neobyčejně působivou svým tragickým příběhem, ale také neobyčejně sličnou, s nadprůměrnou grafickou úpravou a velkým počtem obrazových reprodukcí a dobových dokumentů. Mnoho výtvarných děl Jaroslava Šlezingera je v této knize publikováno poprvé.

Současně s knihou vznikl dokumentární film, který byl prezentován na Festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě a nyní je přihlášen na festival Jeden svět — Příběhy bezpráví. Film by měl být také zařazen do programu ČT2 (patrně v březnu 2007).

Kniha je k dostání ve vybraných knihkupectvích, také je možné objednat si ji na dobírku přímo u autorky:

Marie Bohuňovská

Mobil: 608 666 416

e-mail: bohunovskam@seznam.cz

webové stránky Zavátých šlépějí: www.oburka.com/slepeje/

Cena k prodeji: 299,- Kč (+ poštovné)

272 stran, bohatě dokumentováno

článek nám zaslala: Irena Hynková

foto: Marie Bohuňovská předala knihu paní Šlezingerové v Uherském Brodě, která byla nesmírně šťastná, že kniha vznikla.