Na projektu Příběhy bezpráví LN spolupracují se společností Člověk v tísni. Ta do škol zase poslala dokumenty, které mají děti seznámit s tím, co se v zemi v padesátých letech minulého století dělo. Komunistům se nelíbí ani tato aktivita.

Podle Karla Strachoty z Člověka v tísni je však komunistická kritika neoprávněná. „Nevím, jak by si to představovali. Na debatu o nacistických koncentračních táborech přece také nepatří popírači holokaustu.“

Komunistům obecně vadí způsob, jakým se děti ve školách dozvídají o událostech minulého režimu. I v učebnicích je podle nich jen pohled z jedné strany. Uvažují proto, že by pro učitele vydali dějepisné příručky, kde by popsali vlastní pohled na tyto události. „Jsou různé návrhy a je možné, že z toho vznikne nějaká doplňující literatura, kterou bude možné využívat,“ řekla Semelová.

***

Více informací čtěte na straně 7, seriál Příběhy bezpráví na straně 11

Komunisté uvažují o tom, že by vydali vlastní dějepisné příručky o minulém režimu

9. 11. 2006, JANA MACHÁLKOVÁ www.lidovky.cz

Komunisté chtějí své učebnice

PRAHA 9. listopadu 2006 | 7:53 Komunisté si udělali analýzu učebnic dějepisu a zjistili, že události týkající se minulého režimu se prý děti dozvídají zkresleně. A to chtějí napravit.

„Výuka o těch věcech je jednak nevyvážená a často jde o nepravdivé hodnocení minulosti,“ říká Marta Semelová, šéfka odborné sekce pro školství pod hlavičkou KSČM.

Členové této sekce se na svém posledním zasedání shodli, že školy nebo média v mladých lidech často vzbuzují zbytečný antikomunismus. V učebnicích dějepisu jsou podle Semelové zavádějící informace hlavně o tom, co se v zemi dělo po druhé světové válce. „Jsou tam polopravdy, je tam vždy řečena jen jedna část. Nakonec jsou tam oslavováni lidé typu bratří Mašínů, kteří přitom byli obyčejnými vrahy civilistů,“ tvrdí Semelová.

Když se jí ale LN zeptaly, jak by podle ní měl vypadat třeba výklad o 17. listopadu 1989, Semelová nic konkrétního neřekla. „To by bylo na dlouhé povídání, v každém případě to považuji za majetkový převrat,“ řekla k tomu Semelová.
Učitelé nepovažují výtky komunistů za oprávněné.

„To je jednoduché: ať se podívají na to, jak vypadaly učebnice před dvaceti lety,“ říká ředitel pražské ZŠ Brána jazyků v Praze Petr Tlustý. To Martin Hemelík, který učí dějepis na ZŠ v Mnichovicích, se ke kritice učebnic připojuje. Ale v poněkud jiném smyslu. „Učebnice jsou nedostatečné. Události 50. let nebo listopadu 1989 jsou tam jen okrajově. Proto o těchto věcech učím z vlastní přípravy,“ řekl Hemelík.

Komunisté podle Semelové uvažují o tom, že by časem vydali jakési příručky pro učitele dějepisu, kde by popsali i svůj pohled na zmíněné události. Školy to a priori neodsuzují. „My jsme tu přece od toho, abychom dětem řekli, že názory na jednu věc mohou být různé,“ konstatuje ředitelka školy v Mnichovicích Marcela Erbeková. Jana Machálková, Lidové Noviny

I letošní první listopadový den byl ve znamení soutěže o to, kdo pošle fax s objednávkou Letné rychleji; loni se komunisté za politickými vězni zpozdili o sedm hodin, letos zvítězil Petr Hrubeš o pouhých šest sekund. „Celkem patnáct lidí rozesílalo e-maily a faxy, abychom byli první,“ popsal organizátor příštího 1. máje na Letné. Na rozdíl od letošních oslav, které na Letenskou pláň přilákaly okolo 15 tisíc lidí, by měla být příští akce méně pietní. Organizátoři by se chtěli více zaměřit na současnost, přijet by měli vybraní disidenti za současných komunistických režimů ve světě. Předsedkyni Konfederace politických vězňů Nadě Kavalírové udělil letos 28. října prezident Václav Klaus Řád T. G. Masaryka za zásluhy o stát.

Michaela Fričová
Týden 46/2006, str. 23

„Podle pánů senátorů veškeré lidské snažení spojené s obdobím let 1945 až 1990, s lidskými touhami po sociálně spravedlivé společnosti, bylo zločinem. Všichni občané až na nečetné výjimky, typu bratrů Mašínů, byli zločinci,“ rozčiloval se Grebeníček. Představy senátorů jsou podle něj „zvrácené“.

Zároveň jim doporučil, aby si za vlastní peníze vytvořili ústav, kde se můžou prý vyrovnávat s vlastními hříchy.

„Zvrácená“ představa členů horní parlamentní komory spočívala v přání, aby v České republice vznikla instituce, která by mimo jiné systematicky zkoumala zločiny komunismu z let 1948 až 1989. Podobná instituce přitom funguje například na Slovensku, v Německu i v Polsku. Ústav by také shromažďoval historické materiály, publikoval by je, umožňoval by k nim přístup mnohem snadněji než je to možné dnes.

„Nebylo toho už dost?“ pravil rozhněvaně Grebeníček
Řadě poslanců, především komunistů a sociálních demokratů, se takový návrh Senátu nelíbil. V dlouhé a místy emotivní debatě ale „kraloval“ právě Grebeníček, který si vzal slovo na delší proslov hned dvakrát.

Grebeníček, který má bohaté zkušenosti s plamennými projevy na komunistických akcích, ve své parlamentní přednášce „zabloudil“ i k Fordovi či ke svému pohledu na pravdu.

„Neztotožňuji se s výrokem známého amerického automobilového krále Forda, který se svého času nechal slyšet, že „dějiny jsou humbuk, dějiny jsou žvást“. Daleko příznivěji však vnímám ono známé „raději chci trpět, protože říkám pravdu, než aby pravda měla trpět pro mé mlčení“,“ oznámil bývalý předseda KSČM.

„Tento pokus znásilnit historickou vědu a vlámat se do ní ohrožuje nejen dobré jméno kvalifikovaných poctivě bádajících historiků, tento pokus ohrožuje i věrohodnost České republiky jako právního státu,“ pravil Grebeníček, podle kterého nebylo období po roce 1945 jen dobou bezpráví.

„Tvrdit, že dějiny let 1945 až 1990 byly jenom o těchto jevech, mohou jen lidé kulturně negramotní nebo lidé nepoctiví, lidé, kterým nenávist a zášť zaslepuje zrak a nedovoluje říkat celou pravdu o dějinách československé státnosti,“ rozohnil se o chvíli později letitý komunistický šéf. „Nebylo toho už dost. Sedmnáct let skutečně nestačilo?!“ ptal se téměř výhružně Grebeníček.

„Nebylo,“ odpověděl mu dnes už „pouhý“ lidovecký poslanec Miroslav Kalousek. „Nebylo a nemůže ani být, protože to ještě ani nezačalo. Tím nemyslím žádné hony na čarodějnice, o to tady nikomu z nás nejde, ale jde o korektní a seriózní vyrovnání s minulostí, které 17 let po listopadu 1989 ještě ani nezačalo,“ vysvětloval Kalousek a komunistickému „kolegovi“ vzkázal, že se rád stane směšný se senátory.

Zákon nepodpořil jediný levicový poslanec
Samotné hlasování nepostrádalo napětí, v některých chvílích už se zdálo, že Ústav paměti národa nevznikne. Chybělo totiž několik poslanců ODS, jejichž absence se mohla stát osudnou.

Nakonec návrhy na zamítnutí návrhu či na jeho vrácení k přepracování těsně neprošly. Těch, kteří se — slovy Grebeníčka — stali směšnými, bylo nakonec o jednoho víc a tak dali ústavu další šanci na existenci. Šlo přitom výhradně o zákonodárce z ODS, KDU-ČSL a Strany zelených.

Zákon o vzniku ústavu teď budou poslanci projednávat ve výborech. Až poté bude definitivně jasné, zda ústav nakonec přece jen vznikne.

Radek Bartoníček, 7. listopadu 2006  18:04, aktualizováno 19:08 , iDNES.cz

Poslanci se přeli o vznik Ústavu paměti národa

Vášnivou debatu o smysl vzniku Ústavu paměti národa zažila v úterý Poslanecká sněmovna. Zástupci levicových stran se snažili obhájit, že instituce, která by zkoumala a zpřístupňovala dokumenty z dob komunismu, je zbytečná. ODS, KDU-ČSL a SZ návrh podpořily. V prvním čtení nakonec prošel o jeden hlas.

PRAHA — „Jsme již 17 let od pádu komunistického režimu a nedá se říci, že bychom se zcela nebo alespoň z velké části vyrovnali s touto naší neblahou minulostí,“ uvedl senátor Jiří Liška (ODS), který ve Sněmovně senátní návrh obhajoval.

Ústav by měl například na starosti i seznamy spolupracovníků Státní bezpečnosti (StB).

Poslanec ČSSD Lubomír Zaorálek tvrdil, že podobné zkoumání minulosti nevede k tomu, že se zjistí pravda, ale jen k dezinformacím. Levicoví poslanci také argumentovali tím, že vznik úřadu by byl nákladný.

S emotivním projevem vystoupil bývalý předseda KSČM Miroslav Grebeníček. „S jistotou říkám, že tento pokus znásilnit historickou vědu a vlámat se do ní, ohrožuje nejen dobré jméno kvalifikovaných poctivě bádajících historiků, tento pokus ohrožuje i věrohodnost České republiky jako právního státu,“ uvedl v projevu. Dějiny v období komunismu nebyly podle něj jen dějinami porušování práv a aktů státního násilí. Vadí mu, že ústav by zkoumal jen tuto oblast.

Poslanci nyní zákon projednají ve výborech a definitivně o něm rozhodnou až příští rok.

Podobné instituce existují v Německu, Polsku nebo na Slovensku. V Česku roli dříve plnil Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu, který se ale později začlenil pod ministerstvo vnitra.

7.11. 2006 19:05 Novinky

Praha — Senát bude mít komisi pro posouzení ústavnosti Komunistické strany Čech a Moravy. Vznik této dočasné komise dnes navrhl senátor Jaromír Štětina (za Stranu zelených) v rámci projednávání petice za zákaz propagace komunismu. Komise podle něj má mimo jiné posoudit, zda KSČM dodržuje zákon o sdružování v politických stranách a je v souladu s ústavou.

Vznik komise podpořilo 31 ze 46 přítomných senátorů, zatím však nezvolili její členy. V končícím volebním období tak tato osmá komise horní komory pravděpodobně vůbec nezačne pracovat. Obměněný Senát v povolebním složení bude na konci listopadu rozhodovat znovu o další existenci všech svých komisí.

Štětina zdůvodnil návrh na vznik komise podezřením, že „Komunistická strana Čech a Moravy nepostupuje v souladu s naší ústavou“. Svůj názor opíral o brožuru s názvem Dokumenty 6. sjezdu KSČM. Je v nich podle senátora teze, podle níž KSČM považuje za základní příčinu stupňujících se problémů světa kapitalismus, tedy systém založený na soukromém vlastnictví, a žádá jeho odstranění.

Jedenáctičlenná komise by proto měla z rozhodnutí Senátu prozkoumat, zda KSČM „řádně dodržuje“ zákon o politických stranách v pasáži, podle níž strany nesmějí usilovat o odstranění demokratických základů státu, směřovat k potlačení rovnoprávnosti a svobody občanů a k potlačení volné soutěže politických stran.

Komise by měla také prozkoumat, zda existence KSČM odpovídá ústavě v tom, že politické strany musí respektovat základní demokratické principy a odmítnout násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů. KSČM podle Dokumentů 6. sjezdu „neodmítá násilí ani vzhledem k minulosti, ani vzhledem k budoucnosti“, uvedl Štětina.

Senátor ODS Jaromír Volný se vyslovil proti ustavení komise z formálně právních důvodů. K posouzení ústavnosti je kompetentní Ústavní soud, k dodržování zákona o politických stranách pak ministerstvo vnitra, podotkl senátor. Připomněl nedávný ministerský návrh na zrušení Komunistického svazu mládeže. Volný patřil mezi 12 senátorů, kteří při hlasování o vzniku komise zaujali zdrženlivý postoj. Proti byli pouze oba komunisté a sociální demokrat Petr Smutný.

Členy komise senát zvolí zřejmě až za dva týdny na své poslední schůzi v nynějším volebním období. Uskuteční se ve čtvrtek 16. listopadu, tedy tři dny před zánikem mandátu končících senátorů. O týden dříve mají senátorské frakce nominovat do komise své zástupce. ODS v ní bude mít s ohledem na dosavadní počet svých senátorů pět členů, KDU-ČSL a Klub otevřené demokracie po dvou a ČSSD a klub SNK po jednom.

Zdroj: ČT24 02.11.2006 — 17:48, autor: ČTK.