Archiv pro rok: 2006

Slovensko zákonem uznalo protikomunistický odboj!

Zákon je najmä morálnym odškodnením mužov a žien, ktorí neváhali obetovať svoj život, uviedol predkladateľ návrhu poslanec NR SR Ivan Šimko. Protikomunistický odboj považuje za pokračovanie boja proti útlaku počas druhej svetovej vojny. Zákon nenavrhuje odbojárom žiadne materiálne odškodnenie okrem ľudí, ktorí boli postihnutí ťažkými sankciami ako doživotné väzenie či pracovné tábory.

Protikomunistický odboj definuje zákon ako aktívny odpor občanov proti komunistickému režimu prejavovaný od 6. októbra 1944 do 17. novembra 1989 verejnými občianskymi postojmi alebo činmi odporu. Zákon konštatuje, že protikomunistický odboj bol súčasťou studenej vojny vo svete a jeho účastníci boli aktívnymi bojovníkmi za slobodu a demokraciu.

Zákon tiež vymenúva ľudí, ktorí nemajú nárok byť zaradení medzi účastníkov odboja. Ide najmä o príslušníkov bezpečnostných komunistických služieb, armády či funkcionárov Komunistickej strany Československa.

Zákon, ktorý vstúpi do platnosti 1. júna, si vyžiada ročne dva milióny korún zo štátneho rozpočtu. Vyvolá potrebu piatich pracovných miest pre Ústav pamäti národa.

Zdroj: http://www.sme.sk/clanok.asp?cl=2635484

Copyright © TASR 2006

[16. 3. 2006 18:24:00]

Fotoreportáž: Konference Zločiny komunismu v Břevnovském klášteře

Nebezpečí komunismu spočívá v jeho plížení se k moci. Shodli se na tom účastníci konference Zločiny komunismu v Břevnovském klášteře. „Pár metrů od nás zatkli nedlouho po únorovém komunistickém puči opata Anastáze Opaska. V místech, kde teď sedíme, byl pak zřízen archiv komunistického ministerstva vnitra,“ připomněl v úvodu konference Zločiny komunismu temné období historie břevnovského kláštera jeho převor P. Prokop Siostrzonek. Jako hostitel přivítal v Tereziánském sále asi tři stovky účastníků z řad bývalých vězňů totality a zástupců politiků i církví…

odkaz: celý článek o konferenci

KPV ČR je znepokojena z hlasování poslanců

Ve středu 15.3.2006 na  ČT 2 v 0.25 hodin by měl být vysílán záznam z jednání Sněmovny dne 10.3.2006.

Díky poslancům ČSSD, KSČM a postoji US-DEU novela trestního zákona nebyla přijata. (Za US-DEU se hlasování zúčastnili a pro přijetí hlasovali pouze poslanci T.Fischerová, S.Karásek a Pavel Svoboda. Posledně jmenovaný se už druhého hlasování nezúčastnil). V prvním hlasování byla změna přijata, ale díky poslanci ČSSD Miloslavu Vlčkovi, který prohlásil: „Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych zpochybnil toto hlasování, protože jsem chtěl hlasovat pro a na sjetině mám x.“ Následovalo druhé hlasování. S pomocí několika nově „osvícených“ se dílo soudruhům dnešním i bývalým podařilo.

Jak se zachovali poslanci v 1. hlasování: http://www.psp.cz/sqw/hlasy.sqw?G=43062
Jak se zachovali poslanci v 2. hlasování: http://www.psp.cz/sqw/hlasy.sqw?G=43064

PhDr. Miroslav Grebeníček v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky sdělil:
„Podobně zůstane jakékoliv odborné zkreslování skutečností hanebností, ať vystupuje pod aureolou velikého Urválka nebo pod záštitou velikého Bendy, Mejstříka či Štětiny. (Potlesk poslanců KSČM.)“

„A pokud mám k tomu učinit drobnou poznámku, zdá se, že marxismus asi brzy bude i pro současné mladé lidi přitažlivý. Už dnes — a máme k tomu dost důkazů — mnozí vysokoškolští i středoškolští studenti se o marxismus zajímají, a nejen proto, že má kouzlo zakázaného ovoce.“

„Uznejte, že ani různí Mejstříci a Štětinové by to nemohli říci lépe.“ (Potlesk poslanců KSČM.)

„Co platno některým, kdyby si sněhobílou košili navlékli, když z pod ní prosvítá hnědé tričko. Vskutku nelze kázat o protikomunistickém tažení a nenasávat přitom nacistické splašky. Ne, nehodlám nadále dráždit senátory Mejstříka a Štětinu. Mohlo by jim rupnout v kouli a nasadili by na mne po mašínovsku nástroje, které zabíjejí.“

„Proti gustu žádný dišputát. Proti blbosti žádné sérum, senátor nesenátor. A kdo se povyšuje, bude ponížen. Do propadliště dějin nikoho neposílám, navrhovatelé sami se svým jednáním i tlacháním stávají malými a ještě menšími, až propadnou kanálovou mříží. Kéž zašlá bludice antikomunismu definitivně spočine tam, kde jí bude nejlépe. Pod smuteční vrbou dějin. A staniž se tak brzy za dnů našeho života, amen. Děkuji za pozornost.“ (Potlesk poslanců KSČM.)

„Nejprve kolega Janeček, který se tu upřímně vyznal, že snad už mu běhá mráz po zádech. Já se mu nedivím. Když se na něho dívám, tak už teď na mě působí dojmem flašinetáře znásilněného dvěma starými pannami.“

„Ještě jednu věc. Je všeobecně známo, že obyvatelé Fidži nebyli žádní beránci. Prakticky až do konce 19. století byli Fidžijci náruživí lidojedi. Pojídali sice hlavně pobité nepřátele, ale sem tam se do toho připletli i evropští trosečníci nebo misionáři. Maso bělochů jim prý sice smrdělo, ale nedalo se nic dělat, když bohové zničili cizincům loď, museli se na ně hodně hněvat, a tak domorodci pouze dokonali vůli bohů. Asi nejzdatnějším kanibalem byl náčelník Udre Udre, umlátil kyjem a snědl téměř stovku lidí.“

Levice odmítla zákaz propagace komunismu a nacismu

Články k tématu

Tvůrce zákazu propagace komunismu jeho odmítnutí moc nezklamalo
Autoři novely již dříve naznačili, že by v případě změněného rozložení sil po červnových volbách do sněmovny normu předložili znovu.

Verdiktu sněmovny předcházela čtyřhodinová debata, v níž zejména komunisté s charakteristickým slovníkem brojili proti přijetí novely. Označovali ji za nedemokratickou a neústavní, její obhájce vinili ze snahy politicky likvidovat KSČM a také z fašizujících tendencí. Kromě právních argumentů se v jejich vystoupeních objevovala slova jako „hon na čarodějnice“, „pravicová totalita“, „antikomunistická hysterie“, „inkvizitoři ze Senátu“.

Autoři návrhu se podle bývalého předsedy KSČM Miroslava Grebeníčka „pokoušejí o protiústavní ideologizaci práva a o inkviziční kodifikaci vlastní nedemokratičnosti, nesnášenlivosti a netolerance“. „Ať už svůj nedemokratický a protiústavní návrh zdůvodňují jakkoli, je zřejmé, že podstatným hybným motivem tu je politický ideologický zájem omezit svobodu myšlení a politické soutěže a pronásledovat a postihovat jinak smýšlející pro jejich přesvědčení a názory,“ prohlásil.

Zastánci normy naopak připomínali nedemokratické metody komunistické ideologie a komunistické zločiny. Jan Schwippel (ODS) citoval ze zákona o protiprávnosti komunistického režimu. Alena Páralová (ODS) podotkla, že v Československu bylo jen do roku 1968 z politických důvodů pronásledováno a odsouzeno 451.000 občanů. V období let 1948 až 1967 bylo popraveno, zavražděno, zastřeleno na útěku, umláceno při výsleších a “zemřelo při výkonu trestu“ 15.726 mužů a žen, uvedla.

Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek podotkl, že komunistická i nacistická strana se v minulosti „dostaly k moci demokratickou cestou, aby ji pak tím nejhrůznějším způsobem demontovaly“. Kalousek připomněl, že KSČ ve volebním programu z roku 1946 slibovala, že „bude podporovat soukromé rolníky a každé násilné zakladatele kolchozů bičem požene z české vesnice“. „Komunistické hnutí se prostě nezměnilo. Do toho programu si můžete napsat, co chcete. Pokud na základě toho programu se dostanete k moci, začnete se chovat zase jako komunisté,“ uvedl Kalousek.

Místopředseda KDU-ČSL Jan Kasal varoval ČSSD před spojenectvím s KSČM a odmítáním novely. Reagoval tak mimo jiné na prohlášení Stanislava Křečka, podle něhož se již komunistický režim do Česka, které je členem NATO a EU, vrátit nemůže. Zdeněk Jičínský (ČSSD) návrh označil z právního hlediska za nepřijatelný, neboť jeho ustanovení mají podle něj nikoli právní, ale ideologickou povahu. „Připadá mi tento návrh hloupý, hloupý, opakuji: hloupý,“ prohlásil s připomenutím reformních snah komunistů. Pro Josefa Janečka (KDU-ČSL) z toho vyplynulo, že Jičínský předpokládá i reformu nacistických stran. Jičínský takový výklad odmítl.

Poslance zejména z ČSSD se k podpoře normy marně snažili přesvědčit senátoři Martin Mejstřík (za Cestu změny) a Jaromír Štětina (za Stranu zelených). Sociální demokraté ale hlasovali v duchu postoje svého lídra Jiřího Paroubka, podle něhož by bylo přijetí novely největším nesmyslem, který je možné udělat. Komunisty by stmelila a společnost rozdělila, řekl loni v říjnu premiér. Předseda KSČM Vojtěch Filip tehdy uvedl, že komunisté jsou po volbách připraveni podpořit menšinovou vládu ČSSD.

Přijetí novely podporuje petice Zrušme komunismy, kterou podepsalo do současnosti přes 11.500 lidí. Na internetové verzi petice www.zrusmekomunisty.cz figurovalo k dnešnímu dni kolem 64.000 podpisů.

Autor: ČTK

Redakce muklove.cz (MK)

Zpráva pro členy KPV ČR

Jednorázově bude vyplacena částka 2.000,- Kč za náklady na pohřebné, kterou obdrží nejbližší pozůstalí po vězněném, kteří musí předložit kopii úmrtního listu a vrátit legitimaci zemřelého člena KPV do Prahy. Částka bude vyplácena se zpětnou platností od 1. ledna 2006. Nárok uplatňujte přes pobočku, ve které byl zesnulý(á) registrován.

Fotoreportáž: Jeden svět

1. března 2006 od 19.30 v Pražské křižovatce se konalo zahájení Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět.Středeční slavnostní zahájení doprovázelo také vyhlášení literární soutěže pro studenty středních škol na téma Za oponou zapomnění — komunistické Československo. První místo získal Michal Mojžíš z Gymnázia Český Krumlov, druhá skončila Kristýna Chmelinová z Gymnázia Olomouc — Hejčín a třetí příčku porota přiřkla Tereze Hejdové z Gymnázia Zikmunda Wintra v Rakovníku. Ceny předali šéfredaktor týdeníku Respekt Marek Švehla, ředitel projektu Jeden svět na školách Karel Strachota a předsedkyně Konfederace politických vězňů ČR Naděžda Kavalírová

Záznam procesu s Horákovou možná bude národní památkou

Žádný filmový dokument zatím statut národní kulturní památky nemá. Podle ministerstva kultury, kam Vadas návrh zaslal, se na filmy nevztahuje památkový zákon. V daném \"Milada
případě se navíc jedná o archiválii, a tak bude film posuzovat ministerstvo vnitra. „Při schvalování záměru se bude postupovat standardním způsobem. Žádný film sice ještě kulturní památkou prohlášen není, ale teoreticky tomu nic nebrání,“ řekl MfD Michal Wanner z archivní správy ministerstva vnitra.

Prohlášení filmu za národní památku by mohlo pomoci sehnat prostředky na rekonstrukci záznamu. „Kdyby to bylo prohlášeno za památku, byly by větší šance získat na to například grant. Na současném záznamu jsou úseky, kdy běží obraz a není zvuk. Takže bychom chtěli například najít někoho, kdo umí odečítat z úst, a tyto části doplnit,“ uvedla historička Soňa Dvořáková.

Horáková byla poslankyní za národní socialisty. Po komunistickém puči v únoru 1948 se na protest vzdala mandátu. Posléze neúspěšně iniciovala společný postup nekomunistických stran. Ve vykonstruovaném procesu byli spolu s ní k smrti odsouzeni také Jan Buchal, Oldřich Pecl a Záviš Kalandra.

Autor: ČTK

PŮVODNÍ ČLÁNEK MfDnes

03.03.2006 — LUDĚK NAVARA — str. 04

Bude film o Miladě Horákové národní památkou?

Několikahodinový záznam procesu, v němž byla odvážná politička odsouzena komunisty k smrti, by byl první filmovou památkou v Česku

Brno — Je to jen obyčejný filmový pás a přitom by jednou mohl být na stejném seznamu nejvýznamnějších českých pamětihodností, na nichž je například Karlštejn či Pražský hrad.

Jde o několikahodinový záznam z politického procesu s Miladou Horákovou, v němž byla tato odvážná politička odsouzena k trestu smrti a v době komunistického teroru v roce 1950 popravena.

Unikátní více než pětihodinový film, který komunisté při procesu natočili a později utajili, měl vloni svou premiéru. A vzbudil velký zájem. „Navrhl jsem, aby film byl prohlášen za národní kulturní památku,“ říká dokumentarista Martin Vadas, který film v archivu objevil a dopis s tímto návrhem už odeslal českým úřadům. A nejde jen o jeho soukromou akci. Za návrhem stojí historikové, odborníci i pamětníci.

„Přikláníme se, aby to bylo prohlášeno za národní kulturní památku,“ řekl Mirko Šťastný, první místopředseda Konfederace politických vězňů. Stejný názor má i historik Petr Blažek z Ústavu pro soudobé dějiny.

„Jedná se o naprosto unikátní záznam, jiný podobný záznam z padesátých let neznám, mluvil jsem s kolegy z Polska a Německa a něco podobného tam neexistuje,“ řekl Blažek. „Záměr podporujeme, chceme v tomto být i nápomocni,“ říká spisovatelka a historička Soňa Dvořáková z Klubu Milady Horákové. Klub má asi šest až sedm set členů, často pamětníků a politických vězňů. Klub vydává vlastní časopis a v nejnovějším čísle bude právě tento záměr zveřejněn. Záměr všech je jasný: zajistit filmu větší pozornost veřejnosti a také lepší péči.

Vnitro, nebo kultura?

Jenže problém je, že zatím není úplně jasné, který úřad by takové vyhlášení měl „v kompetenci“, neboť žádný filmový dokument zatím statut národní kulturní památky nemá.

Vadas sice poslal návrh na ministerstvo kultury, jenže to upozorňuje, že na filmy se nevztahuje památkový zákon.

„V případě zmíněného filmového záznamu procesu s Miladou Horákovou se jednoznačně jedná o archiválii. Archiválie prohlašuje za národní kulturní památku ministerstvo vnitra,“ uvádí mluvčí ministerstva kultury Ludmila Kadrnková.

„Při schvalování záměru se bude postupovat standardním způsobem, je to zaběhaná procedura. Žádný film sice ještě kulturní památkou prohlášen není, ale teoreticky tomu nic nebrání,“ řekl Michal Wanner z archivní správy ministerstva vnitra.
„Budu o to usilovat, ať už návrh bude posuzovat jakákoli instituce, je potřeba jednat,“ řekl Vadas.

Film projde rekonstrukcí

Film je totiž potřeba odborně zpracovat, doplnit, rekonstruovat některé části a přetočit na DVD, aby byl použitelný například při promítání ve školách.

„Kdyby to bylo prohlášeno za památku, byly by větší šance získat na to například grant. Na současném záznamu jsou úseky, kdy běží obraz a není zvuk. Takže bychom chtěli například najít někoho, kdo umí odečítat z úst, a tyto části doplnit,“ vysvětluje Dvořáková.

Spolu s Horákovou byli po zinscenovaném soudním procesu popraveni ještě další tři lidé.
Celý případ byl včetně pětatřiceti navazujících procesů největší v zemi.
Souzeno bylo nakonec 639 lidí, deset jich bylo popraveno a všichni ostatní dohromady dostali 7850 let vězení.

Celý dochovaný filmový záznam procesu s Miladou Horákovou a dalšími byl veřejnosti poprvé předveden na Letní filmové škole v Uherském Hradišti vloni v červenci.

Foto popis| Milada Horáková vypovídá při zinscenovaném procesu